Miloslav Zapletal opouští Miss ČR i rodinný statek v krajině Blaníku: „Srdce mi krvácí“

Miloslav Zapletal a symbolický rozchod s minulostí

V českém společenském životě jen málokdo nezná jméno Miloslav Zapletal. Bývalý muž, který dal nový impuls kdysi populární soutěži Miss ČR, veřejně oznámil, že se nejen vzdává postu prezidenta této soutěže, ale i definitivně opouští svůj rodinný statek v oblasti Blaníku. Není to rozhodnutí, které by bylo učiněno lehce. V živém rozhlasovém pořadu popsal Zapletal, jak ho tahle změna doslova bolí – jeho vlastní slova „Srdce mi krvácí“ tu nejsou klišé, ale syrovou realitou muže, který desítky let stavěl na odkaz, který nyní končí jednou větou.

Jeho statek u Blaníku, který zde vyrostl nejen jako podnik, ale také jako místo, kde se proplétají kořeny rodiny se staletou českou krajinou, zůstává nyní bez jasného pokračovatele. I proto místo bilancování převládl stesk z konce – jeho synové se rozhodli nepřevzít štafetu a jít vlastní cestou. Přitom rodinná farma vždy nesla nejen ekonomické, ale i kulturní poselství. A právě v tom se projevuje tíha a bolest rozhodnutí: nejenže Zapletal opouští projekt Miss ČR, kde roky určoval trendy, ale zároveň je nucen pustit z ruky i to nejintimnější – rodinné dědictví.

Statek u Blaníku bez dědice: Tradice na prahu nejistoty

Krajina obklopující Blaník není jen krásná kulisa pro farmu. Jde o místo s hlubokým historickým významem, kde příběhy dávných generací znějí v každé polní cestě. Statek Zapletalových tu byl majákem stability, ale nyní stojí na křižovatce. Děti, které byly kdysi samozřejmou nadějí na pokračování, mají jiné sny i plány – a to je situace, před kterou stojí řada českých rodin. Chybí tu vize, že někdo převezme odpovědnost, a tím mizí kus jistoty nejen pro rodinu, ale i pro celý region.

Zapletal se nebál modernizovat ani farmu, ani soutěž Miss ČR. Obě sféry spojoval s láskou k tradici, ale i ochotou jít s dobou. Nynější rozhodnutí ukazuje, že ani hluboká oddanost práci či krajině nezaručuje, že rodinná dynastie vydrží navěky. Dnešní generace mnohdy touží po svobodě a hledají štěstí mimo otcovy šlépěje. Statek, kde se psaly příběhy, nyní čeká na nový osud – nikdo ale neví, jestli zůstane rodině nebo propadne do rukou někoho jiného.

Zapletal tímto krokem nastavil zrcadlo mnoha lidem, kteří řeší podobné dilema – zda lpět na dědictví, nebo přijmout, že některé příběhy končí i bez happy endu. Rozchod s minulostí, byť bolestný, se někdy nedá obejít ani přes největší osobní oběti.