Hejtman Libereckého kraje odsouzen v korupční kauze po dlouhém procesu

Půtovo odsouzení a jeho důsledky

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, se stal hlavní postavou korupčního procesu, který začal v roce 2013. V únoru 2025 byl odsouzen k podmíněnému trestu na jeden rok s dvouletou zkušební dobou a pokutou 50 000 korun. Důvodem byla dílčí vina v korupční aféře, kde byl obviněn z přijetí úplatků od společnosti Metrostav. I když soud nenašel dostatek důkazů pro rozsáhlejší úplatky ve výši 800 000 korun, Půta byl usvědčen z přijetí 30 000 korun od určitého známého. Tento rozsudek negativně ovlivnil jeho kariéru na národní politické scéně, ačkoli plánuje se proti němu odvolat.

Kauza se netýkala pouze Půty. Do hledáčku soudů se dostalo ještě osm dalších osob a pět společností, včetně Metrostavu. Tresty se pohybovaly od podmíněných trestů až po sedm let vězení, což ukazuje na různorodou míru viny jednotlivých obviněných. Případ Půty se stal symbolem pomalé justice, kterou Česko stále trápí.

Srovnání s kauzou ROP Severozápad

Soudní průtahy v Půtově případu se připodobnily dalšímu dlouhodobě nevyřešenému případu — skandálu ROP Severozápad. Tento případ se táhne už dvacet let a zahrnuje údajné zneužití evropských fondů, do něhož je zapojeno 27 obžalovaných. Většina z nich je nyní už v důchodu. Zdlouhavost soudních procesů v obou kauzách ukazuje na výrazné nedostatky české justice.

Zpomalená soudnictví v Česku má za následek nejen ztrátu veřejného zájmu, ale také změny ve zdrojích a svědcích, což může komplikovat dosažení spravedlnosti. Změny v politickém i právním kontextu během let mohou vést k tomu, že mnoho případů zůstává nevyřešeno nebo jsou uzavřeny s mírnějšími tresty.