Česko zažilo 'falešné' zemětřesení. Byl to jen odstřel v lomu

Česko zažilo 'falešné' zemětřesení. Byl to jen odstřel v lomu

V pátek ráno se ještě mnozí ptali: "Bylo to vážně tak silné?" Odpověď je překvapivě jednoduchá – nebylo. To, co ve čtvrtek večer vyvolalo paniku a zprávy o "silném zemětřesení" na Rokycansku, byl ve skutečnosti běžný průmyslový odpal v lomu Čertovy schody u Berouna. Chyba se stala v automatickém systému německých seismologů, který si spletl výbuch dynamitu s přírodní katastrofou.

Ve čtvrtek 9. července 2026 krátce po 18:00 SEČ zachytily evropské stanice otřes. Původní zpráva hovořila o magnitudu 5,5. Představte si to – třicetinásobně silnější událost než nejsilnější zaznamenané zemětřesení v historii Česka. Lidé začali zpanikařeně kontrolovat stropní konstrukce. Jenže realita byla banálnější.

Kde se stala chyba?

Za celým cirkusem stojí automatizace. GEOFON, což je síť provozovaná GFZ Helmholtz Centre for Geosciences v Postupimi, používá k rychlému vyhodnocování algoritmy. A ty se tentokrát spletly. Automatický systém identifikoval signál jako tektonické zemětřesení s epicentrem poblíž Rokycan. Data okamžitě putovala do Euro-Mediterranean Seismological Centre (EMSC) a odtud do médií.

Ironií osudu je, že čeští odborníci měli pravdu od začátku. Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky potvrdil, že jejich observatoře fungovaly bezchybně. Na rozdíl od německého softwaru však čeští seismologové nemohli "poslat" varování do světa, pokud by šlo o rutinní průmyslovou událost. A přesně to to bylo.

Reakce lomu: "Střílíme normálně"

Igor Novák, ředitel velkolomu Čertovy schody, reagoval na zprávy s klidem člověka, který ví, že jeho firma dělá vše správně. Pro regionální Deník uvedl, že odstřely probíhaly podle plánu a žádné limity nebyly překročeny. "Střílíme normálně a nic se nemění," prohlásil stručně. Jeho vyjádření ukazuje na hlavní problém celé kauzy – komunikaci mezi průmyslem a veřejností při chybných datech ze zahraničí.

  • Původní údaj: Magnitudo 5,5 (zemětřesení)
  • Opravený údaj: Magnitudo 1,5 (průmyslový odpal)
  • Epicentrum: Střední Čechy, blízko Berouna
  • Dopad: Žádné škody, pouze zvukový efekt
Proč nás číslo 5,5 vyděsilo?

Proč nás číslo 5,5 vyděsilo?

Abychom pochopili míru paniky, musíme se podívat na historická data. Dosud nejsilnější zemětřesení v Česku nastalo 20. prosince 1986 u Nového Kostela na Chebsku. Mělo magnitudo 4,6. Otřes o síle 5,5 by byl energeticky přibližně třicetkrát silnější. Pokud by taková událost zasáhla střední Čechy, cítili by ji lidé od Ostravy až po Karlovy Vary. Budovy v okolí epicentra by pravděpodobně utrpěly materiální škody. Právě proto zpráva z EMSC vyvolala takovou odezvu – slibovala katastrofu, která se nakonec ukázala být jen hlasitým prasknutím skály v lomu.

Není to poprvé, co se podobná situace stane. Seismologie je věda založená na interpretaci vln. Zatímco přírodní zemětřesení má specifický "podpis" vln, průmyslové odpaly mají ostrý, krátký start. Moderní systémy se snaží tyto rozdíly rozeznat, ale chybovost není nulová. V případě Čertových schodů šlo o dostatečně silný výbuch, aby zmást automatickou klasifikaci vzdálených stanic.

Kam se dívat příště?

Kam se dívat příště?

Geofyzikální ústav připomíná, že seismická aktivita v Česku není náhodná. Nejvíce otřesů registrujeme v západních Čechách, konkrétně v oblasti Krušných hor a Slavkovského lesa. Opakovaně se objevují i na Opavsku nebo Hronovsku. Nedávno byly zaznamenány slabší otřesy u Mirotic na Písecku (do síly 3,4) či u Orlíku. Tyto oblasti jsou geologicky nestabilnější, ale ani zde nehrozí ničivé zemětřesení typu toho japonského.

Pro laickou veřejnost je nejlepší radou nekazit si nervy každým blikajícím telefonem. Denní seismogramy jsou dostupné online a aktualizují se každých deset minut. Pokud necítíte otřes, ale vidíte zprávu, ověřte si zdroj. V tomto případě česká pracoviště mlčela, protože neměla co hlásit. A to byl ten nejlepší možný signál, že jde o falešný poplach.

Frequently Asked Questions

Bylo ono čtvrteční "zemětřesení" nebezpečné?

Ne, nebylo. Šlo o průmyslový odpal ve velkolomu Čertovy schody u Berouna. Původní údaj o magnitudu 5,5 byl chybný; skutečná síla zaznamenaného otřesu odpovídala hodnotě kolem 1,5, což je pro člověka často nepostřehnutelné nebo vnímané jen jako slabé zatřesení. Žádné škody na majetku ani zranění hlášena nebyla.

Kdo udělal chybu v určení zdroje otřesu?

Chybu provedl automatický vyhodnocovací systém německého centra GEOFON (součást GFZ Helmholtz Centre for Geosciences). Ten nesprávně klasifikoval průmyslový výbuch jako přírodní zemětřesení. Tato data následně převzalo Evropsko-středomořské seismologické centrum (EMSC), které informace šířilo médiím. Čeští seismologové z Geofyzikálního ústavu AV ČR situaci vyhodnotili správně.

Jak silné může být zemětřesení v Česku?

Historicky nejsilnější zaznamenané zemětřesení mělo magnitudo 4,6 a stalo se 20. prosince 1986 u Nového Kostela. Události nad tuto hranici jsou vzácné. Zemětřesení o síle 5,5 by bylo extrémní výjimkou, která by způsobila citelné škody. Běžné průmyslové otřesy v lomech dosahují obvykle hodnot pod 2,0 a jsou pro statiku budov bezpečné díky přísným limitům odstřelu.

Kde najdu aktuální data o seismické aktivitě?

Oficiální denní seismogramy České regionální seismické sítě jsou veřejně dostupné na webu Geofyzikálního ústavu AV ČR (ig.cas.cz). Data se aktualizují každých 10 minut. Tento nástroj umožňuje občanům rychle ověřit, zda pocitovaný otřes souvisí s tektonickou aktivitou, nebo jde o jiný zdroj, například těžební práce.