Indie a Pákistán stupňují napětí po raketových útocích kvůli Kašmíru

Stupňující se krize mezi jadernými sousedy

Situace mezi Indií a Pákistánem je na bodu varu. Indická armáda 7. května 2025 odpálila rakety na několik cílů v Pákistánu a částečně i na území Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útoky Indie jsou odvetou za masakr v indickém Pahalgamu, kde před dvěma týdny přišlo o život 26 civilistů. Indická vláda tvrdí, že útok měli na svědomí teroristé podporovaní Pákistánem, konkrétní důkazy směrem ke státním orgánům ovšem zatím chybí.

Podle vládních představitelů Indie se bombardování zaměřilo výhradně na nemilitární objekty spojené s teroristickou činností, nikoliv na vojenské cíle. Bezprostředně poté přišla reakce z Pákistánu v podobě dělostřeleckých útoků na indické pozice a oznámení o sestřelení indických stíhaček. Tyto zprávy však Indie prozatím nepotvrdila. Indický premiér Narendra Modi dal armádě „volnou ruku“ k dalším opatřením. Pákistánská vláda hrozí takzvaným „quid pro quo plus“ – tedy nejen odvetou, ale případně i rozšířením akce. Napětí tak vystoupalo ještě výše a běžní obyvatelé obou zemí už začínají mít obavy z možnosti rozsáhlejšího konfliktu.

Diplomatické zákulisí a hrozba eskalace

Obě země disponují jaderným arzenálem, což činí jakýkoliv spor obzvlášť výbušným. V minulosti Indie a Pákistán několikrát balancovaly na hraně války, přičemž jedním z nejbolavějších trnů zůstává řešení otázky Kašmíru. A ani tentokrát nejsou k dispozici spolehlivé mechanismy k řešení krize – přímé komunikační kanály mezi nejvyššími politiky obou států jsou minimální. Zkušenosti z předchozích incidentů ukazují, že komunikace na nejvyšší úrovni často úplně vázne a prostor tak dostává nebezpečí nechtěné eskalace.

Situaci nenechávají bez povšimnutí Spojené státy. Americká viceprezidentka Vanceová byla v Indii právě v době útoku v Pahalgamu. Od té doby Washington velmi pečlivě sleduje vývoj a snaží se přes diplomatické kanály obě strany varovat před dalším zostřením konfliktu. Američané mají z historie zkušenosti, že každý větší incident u indicko-pákistánské hranice rychle přeroste v mezinárodní krizi – zejména vzhledem k jadernému potenciálu obou států.

Odborníci odhadují, že indické údery byly pečlivě vypočítané a měly poslat signál, že Indie nechce válku, ale zároveň se nespokojí s nečinností proti terorismu. Přesto zůstává atmosféra mezi oběma státy mimořádně napjatá. Možnosti, jak se z krize dostat bez dalšího násilí, nejsou zrovna rozsáhlé – zmiňují se například úpravy water-sharing dohod či obnovení komunikačních kanálů, ale právě Kašmír dál zůstává jádrem neřešeného sporu. Místní obyvatelé žijí v nejistotě, do toho regionem opět zní ozvěny varování světových lídrů před tím, kam až by mohla eskalace zajít.