Turek na ministerstvu zahraničí by Česko zařadil mezi politováníhodné národy

Co kdyby se Česko ocitlo na stejné listině jako země s trvalým problémem s rasismem a diskriminací? To se stalo možným, když 37 významných osobností – mezi nimi bývalí dissidenti, soudci a kultura – varovalo, že jmenování Filipa Tureka na post ministra zahraničí by Česko zařadilo mezi politováníhodné národy. Prohlášení vydané 17. listopadu 2025 podepsali i bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, bývalý předseda Senátu Petr Pithart a dokumentaristka Helena Třeštíková. Jejich výrok není jen kritikou – je výzvou k morální odpovědnosti.

Co přesně Turek říkal a proč to zní jako ohrožení hodnot republiky

Podle vyšetřování Deníku N z 14. října 2025 publikoval Turek mezi lety 2018 a 2023 na Facebooku desítky příspěvků, které se odvíjely od otevřeného rasismu až po odkazy na Hitlera a Mussoliniho. Nejhorší byl komentář k požáru v Vítkově z 24. ledna 2009, kdy neznámí útočníci zapálili byt rodiny Romů. Dvouletá dívka přežila jen díky zázraku. Turek ale napsal: „Toto je mírnící okolnost.“ Pro signatáře to bylo „odporné a nelidské“. A nejde jen o jednu výpověď. Turek označoval Norsko za „levicový parastát“ a „předvoj degenerace elit“, k němuž by „vyhlásil válku“. Pro ministra zahraničí je to nejen nevhodné – je to diplomatický samovražedný akt.

Co říkají bývalí premiéři – a proč je jejich hlas důležitý

Bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD) neváhal: „Nemohl bych si ho představit ve svém kabinetu.“ Přidal k tomu, že Turek je „povahově nestabilní“ a že každý jeho příspěvek ho diskvalifikuje. Nejde o politický odpor – jde o základní předpoklad pro veřejnou funkci: důvěryhodnost. Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) se vyjádřil zdrženlivěji, ale jasně: „Je to odpovědnost budoucího premiéra.“ A to je klíč. Pokud by Babiš Tureka jmenoval, nejde jen o výběr kandidáta – jde o to, jakou zemi chceme mít.

Skrytá strana: daňové úniky a šedá ekonomika

Zatímco veřejnost reagovala na rasistické příspěvky, Seznam Zprávy zveřejnilo ještě horkší informaci. Tři bývalí klienti potvrdili, že Turek od roku 2014 do 2017 přijímal hotovostní platby od 300 000 do 2,5 milionu korun za prodej automobilů. A to přesně tehdy, když ve veřejných registrech nebyl žádný záznam o jeho podnikání – až do 31. prosince 2016, kdy mu bylo 31 let. To znamená: nejen že se nezaregistroval jako obchodník, ale že přijímal peníze, které nikdy nezdanil. A teď by měl být ministrem financí? Ne, ale ministrem zahraničí. A to přesně na post, který má být symbolem integrity. Alena Schillerová, návrh na ministře financí, slibovala boj proti šedé ekonomice. Pokud by Turek vešel do vlády, její kampaň by se okamžitě obrátila proti ní – a proti celé vládě.

Politický vývoj: odhady, hrozby a nejistota

Vládní jednání mezi ANO, Motoristé sobě a SPD se zhroutilo. Ladislav Okleštěk ze SPD řekl: „Kádrovat lidi jiným stranám nikdy nebudu.“ Motoristé sobě hrozí trestním stíháním Deníku N – což signatáři považují za „vyhrožování, které má zastrašit, umlčet a zastavit kritiku“. Andrej Babiš ale, jak se říká, stále plánuje navrhnout Tureka prezidentu Petr Pavel. A to i přes to, že sám Fiala na X (dříve Twitter) kritizoval Babiše: „Vytváří alibi, aby mohl zvyšovat deficity.“

Co se stane, pokud Turek skutečně přijde na Černínský palác?

Ministerstvo zahraničí sídlí v Černínském paláci v Praze – budově, která symbolizuje českou diplomatickou tradici. Pokud by Turek tam nastoupil, hrozí diplomatická izolace. Norsko by mohlo zrušit bilaterální jednání. OSCE by sledovala situaci jako případ „systematického odmítání lidských práv“. Roma komunita v Česku a po celé Evropě by považovala jmenování za útok na jejich existenci. A co prezident Pavel? Podle Ústavy má právo jmenovat ministra – ale také povinnost chránit ústavní řád. A co je ústavní řád, když se v něm může objevit člověk, který nazývá oběti rasistického útoku „mírnící okolnost“?

Proč to všechno dnes znamená víc než jen politický skandál

Turek není jen nějaký poslanec. Je zrcadlem toho, co se děje v české politice. Když se vysoké funkce přidělují podle loajality, ne podle hodnot, ztrácíme nejen důvěru v instituce – ztrácíme sebe sama. Vítkovský požár už nebyl jen trestným činem – byl znamením, že někdo v naší společnosti považuje Romy za méně hodné. Když někdo takový dostane klíč k ministerstvu zahraničí, nejde o to, kdo je na postu. Jde o to, jakou zemi chceme být.