Daňhelka: Vedra nás posunou k suchu roku 2018. Řeky na rekordech

Když Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu, minulý týden sedl do studia Českého rozhlasu, netěšila ho žádná dobrá zpráva. Varoval před tím, co se chystá na přelomu července a srpna 2026. Nadcházející horko není jen nepříjemné počasí – je to katalyzátor katastrofy. Podle jeho slov nás posune přímo do hladin sucha, které jsme zažívali v těch nejhorších letech, jako byl rok 2018 nebo 2015.

Je to pocit známany každému, kdo pamatuje ta praskavá léta. Vzduch je suchý jako papír, půda tvrdá jako kámen. Ale tentokrát jsou data ještě děsivější. Daňhelka neříkal jen obecné fráze o klimatu. Ukázal na konkrétní čísla, která by měla vyděsit každého, kdo má v zahradě stromy nebo spoléhá na podzemní vody.

Srážkový deficit a rekordní minima řek

Pojďme si říct věci nazváčko. Letos od 1. ledna napršelo na většině našeho území pouze 50 až 75 procent toho, co je dlouhodobým normálem. To znamená, že příroda dostala méně než tři čtvrtiny toho, na co je zvyklá. A teď přichází ta část, která opravdu bolí. Daňhelka uvedl, že ke konci července zaznamenali u zhruba čtvrtiny všech vodních toků v republice absolutní minima. Ne nějaká nízká čísla, ale ty nejnižší hodnoty, jaké máme v archivech vůbec.

Archivy sahají typicky do 60. let minulého století. Takže pokud jste viděli suché řečiště potoka nebo řeky, která dříve tekla plně, nemáte špatnou vízi. Je to statistická realita. "Možná čtvrtina toků na našem území je taková, že jsme pro konec července zaznamenávali nejnižší hodnoty, které máme napozorovány," řekl Daňhelka. To je varovný signál červené barvy.

Vlna veder jako spouštěč krize

Ale počkejte, protože to teprve začíná. Meteorologové hlásí další vlnu veder. Ta může teploty vyšplhat až na 40 stupňů Celsia. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe varují, že tato extrémní žár bude trvat pravděpodobně do 4. až 8. srpna 2026. Během tohoto období bude prakticky po celé republice platit nejvyšší riziko šíření požárů.

Zajímavé je, že hlavní viníkem už není jen nedostatek deště. Nová studie, na níž se podílela klimatoložka Sarah Kew z Nizozemského královského meteorologického ústavu, ukazuje jasný trend. Evropská léta se mění. Hlavním hnacím motorem sucha je dnes extrémní horko, které vysušuje půdu a rostliny mnohem rychleji, než kdyby stačil jen samostatný nedostatek srážek. Teplotní index nad 32 stupňů byl letos překročen již v osmi až dvanácti dnech. To je mimořádně brzy v kalendářním roce.

Economické dopady a historické srovnání

Co to znamená pro naši kapsu? Ekonom Vít Hradil v pořadu na Českém rozhlasu Dvojka odhaduje škody na miliardy korun. Porovnává dopady veder s menší až střední povodní. Zní to paradoxně, že suchá může stát tolik jako voda, ale je to pravda. Zemědělství trpí, lesy hynou a hasiči bojují s požáry, které stojí obrovské prostředky.

Daňhelka v rozhovoru explicitně srovnával rok 2026 s lety 2018, 2022 a 2025. Všechny tyto roky byly známé svými hydrologickými problémy. Připomněl také rok 2003, kdy vrchol sucha nastal až na přelomu srpna a září. Historie se opakuje, ale intenzita roste. Jak psal Petr Jedlička v Deníku Referendum, léto 2018 si pamatuje každý, kdo tehdy pečoval o děti nebo zahradu. Bylo to peklo. A my se podle všeho vracíme na podobnou úroveň.

Jak se dostat ze sucha?

Je tu jedna dobrá zpráva, i když zní ironicky. Aby se situace zlepšila, potřebujeme déšť. Ale ne ten jemný, letní spršek. Daňhelka byl upřímný: "Na to, abychom se dostali z hydrologického sucha, by muselo, řekněme, trochu povodňově pršet." Potřebujeme velké množství vody najednou, aby se nasákla do hlubších vrstev půdy a naplnila řeky. Drobné přeháňky situaci jen zhoršují, protože voda okamžitě vypaří.

Odborníci očekávají, že po vlně veder do 8. srpna se teploty vrátí k průměrným hodnotám z období 1991–2020. Ale hydrologické suho setrvá. Podzemní vody se doplňují pomalu. Řeky budou proudit slabě ještě měsíce. Adaptace na změnu klimatu neprobíhá dostatečně rychle, upozorňuje meteorolog Žák. Dopady se nabalují jeden na druhý.