Trump navrhl nechat Ukrajinu a Rusko „chvíli bojovat“, místo okamžité intervence

Trumpův neortodoxní přístup: boje nechat běžet

Bývalý americký prezident Donald Trump je opět středem pozornosti – tentokrát kvůli nečekanému řešení ukrajinsko-ruské války. Během setkání s novým německým kancléřem Friedrichem Merzem ve Washingtonu Trump prohlásil, že by bylo možná lepší „nechat Ukrajinu a Rusko chvíli bojovat, než bude příležitost je od sebe odtrhnout“. Přirovnal to k dětským hádkám, kdy je prý někdy snazší nechat děti vyčerpat – až pak zasáhnout. Stejný obrázek údajně před několika dny sdělil i ruskému prezidentu Putinovi během telefonátu.

Tahle věta zvedla obočí nejen novinářům v sále. Mnozí si kladou otázku, jestli je možné přistupovat k válce, která způsobila tisíce mrtvých a miliony lidí na útěku, tímto způsobem. Z Trumpova pohledu je ale jeho „strategie“ založená na tom, že časem by obě strany mohly více zatoužit po přestávce a ochotě k jednání, když si vyčerpají síly. V reálné politice je to však přístup, který Evropanům nahání hrůzu – především státům v blízkosti konfliktu.

Ostražitost Evropy a tlak na USA

Merz, který nastoupil do velké politiky sotva před měsícem, rozhodně nechtěl situaci na východě Evropy nechat jen na „dětské hádky“. Když při setkání s Trumpem mluvil, zdůraznil, že USA jsou v silné pozici dotlačit Rusko k ukončení konfliktu. Zároveň nabádal, aby Washington ještě více přitvrdil a zapojil se aktivněji – například podporou nových sankcí nebo zvýšením pomoci Ukrajině.

Obraz Ukrajiny a Ruska jako dvou rváčů, které jednou přestane jejich vlastní konflikt bavit, je podle německého lídra pro Spojené státy spíše cestou do neznáma. I evropské země čekají, co vlastně Amerika podnikne. Merz sice upozornil na silné hospodářské vazby mezi Německem a USA, připomněl však, že bezpečnost Evropy jen na německých investicích nestojí.

Jedním z velmi konkrétních témat byla i nová sada sankcí, kterou v americkém Senátu vymysleli Lindsey Graham a Richard Blumenthal. Návrh počítá s opravdu „drtivým“ ekonomickým tlakem na Rusko – včetně extrémních cel a izolace jeho ekonomiky. Trump ale neřekl jasné ano. Jeho typická vyhýbavost tentokrát zněla v duchu: možná, uvidíme, ale rozhodně se hned k ničemu nezavazuji.

Zazněla i další velká témata – především otázka, jak bude Evropa i Spojené státy naplňovat závazky vůči NATO a jak obě strany nastaví nová cla, která v poslední době víří vztahy mezi USA a zeměmi EU. Přestože Merz kritizoval pomalý postup a rozpačité jednání Washingtonu, uznal, že skutečné řešení sporu mezi Ukrajinou a Ruskem je stále v nedohlednu. Turbulentní vztahy mezi spojenci se ale díky těmto setkáním aspoň neztrácejí ve vzduchoprázdnu.