Česko v žáru: Vrátily se tropické teploty, místy i 40 °C

Když rtuť teploměru překoná magickou hranici čtyřiceti stupňů, není to jen číslo na displeji. Je to varování. V červenci a srpnu 2026 zažilo Česko další brutální nástup veder, který přiměl meteorology k opatrným, ale znepokojivým hláškám. Nešlo o jednorázový výkyv, ale o opakující se vlnu, která ohrožovala zdraví lidí i stabilitu infrastruktury.

Situace vyvrcholila na přelomu července a srpna. Zatímco ještě koncem června jsme si užívali první letní sluníčko, atmosféra nad střední Evropou začala hromadit energii, která měla brzy explodovat do podoby extrémních teplot. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tehdy upozorňovali, že mobilní aplikace využívající model Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) – mezi lidmi známé jako "Norové" – ukazují hodnoty blížící se až 40 °C.

Počátek konce klidu: Varování z algoritmů

Vše začalo už na konci června. Portál Blesk.cz tehdy publikoval analýzu, která naznačovala, že červenec a srpen budou pravděpodobně teplejší než obvykle. Bylo jasné, že po rekordním žaru z konce června, kdy teploty místy přesáhly 40 °C, nás čekají další epizody. Ale jak silné? To byla otázka za milion.

Modely se rozcházelily. Některé předpovídaly pouze mírné oteplení, jiné varovaly před "pekelnými" čtyřicítkami. Právě tento nejistý stav způsobil, že média začala téma řešit s mimořádnou intenzitou. Lidé nechtěli být překvapeni. A vědět, zda bude nutno kupovat ventilátory nebo plánovat stínění, mělo ekonomický i zdravotní rozměr.

CNN Prima News pak 23. července 2026 vydal článek s názvem „Vrátí se do Česka tropické čtyřicítky?“, kde experti zdůrazňovali, že je lepší být připraven. I když nebylo jisté, zda teplota skutečně dosáhne 40 °C, návrat tropických dní (nad 30 °C) byl považován za téměř jistý.

Dny plné žáru: Od 35 °C k rekordům

Tlak vzrůstal s každým dnem. Na konci července, konkrétně kolem 28.–29. července, začaly teploty prudce stoupat. Aktuálně.cz popsal chronologii děsivě přesně: ve čtvrtek teploty překročily 35 °C, v pátek mělo být nejtepleji. ČHMÚ v prohlášení uvedl: „Je možné, že bude výjimečně i 40 stupňů Celsia někde opět naměřeno.“

A ono se to stalo. V první polovině srpna, jak potvrdil portál Novinky.cz, místy teploty lokálně dosáhly právě této mety. Nešlo o celostátní průměr, ale o izolované extrémy v západních a středních částech země. Součástí problému byly také tzv. tropické noci, kdy teplota neklesla pod 20 °C. Pro mnohé seniory a nemocné to znamenalo noční muka bez šance na odpočinek.

• Teplotní rozsah: Běžné dny 34–39 °C, extrémy 40 °C.
• Noci: Tropické, minima nad 20 °C.
• Zdroj tepla: Jihozápadní proudění horkého vzduchu ze Středomoří.
• Riziko: Bouřky, které mohly žár náhle ukončit, ale často přinášely kroupy.

Expertní pohled: Kdy skončí peklo?

Ve společnosti rostla únava z veder. Média hledala odpovědi u odborníků. Meteoroložka Honsová v rozhovoru pro Aktuálně.cz poznamenala, že čtyřicítky jsou extrém vyžadující specifické podmínky, které narušují bouřky. „Prozatím nejsou ve hře,“ řekla s odkazem na pozdější fázi léta.

Ještě ostřejší byl anonymní konzervativní klimatolog citovaný ve stejném článku. Jeho prognóza zněla: „Nad 40 stupňů se už v průběhu léta dostávat nebudeme.“ Tento názor sdílelo mnoho expertů ke konci srpna. Přestože tropy (nad 30 °C) zůstávaly běžné, dosažení historických rekordů se stalo nepravděpodobným.

Proč? Atmosférická cirkulace se změnila. Místo stabilního vysokého tlaku, který funguje jako „tepelná poklička“, začaly pronikat fronty s větší vlhkostí a bouřkovou aktivitou. Ty sice nepřinesly okamžité ochlazení, ale zabránily dalšímu eskalování teplot na extrémní úroveň.

Budoucnost: Podzimní ochlazení na horizontu

S příchodem září situace začala ustupovat. Long-term outlooke, které zveřejnil portál Globe24.cz v srpnu, předpovídaly citelné ochlazení. Mezi 7. a 20. zářím 2026 se měly denní i noční teploty snížit přibližně o 3 °C oproti předchozímu cyklu.

Bylo to úlevné zpráva pro zemědělce, kteří bojovali s suchem, i pro energetiky, kteří čelili maximální zátěži sítě kvůli klimatizacím. Léto sice skončilo, ale jeho stopy zůstaly. Suché studny, uschlé lesy a zvýšená spotřeba vody jsou důsledky, které budeme pociťovat ještě dlouho.

Zajímavým detailem bylo propojení těchto lokálních jevů s globálním fenoménem Super El Niño, o kterém psal Blesk.cz v září. Ukazuje se, že ani naše mikroklima není imunní vůči globálním klimatickým změnám. Co vypadá jako lokální smůla, je často součástí větší mozaiky.