Babiš Okamuru ostře zažehnal: „Myslí si, že je ve vládě. Ale není.“

Ve vládním paláci to vře jako nikdy předtím. Premiér Andrej Babiš, premiér České republiky se nedávno veřejně pustil do svého koaličního partnera, předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, předseda hnutí SPD. Důvod? Spor o kompetence a migrační politiku. Zatímco Okamura naznačil vyjednávání s Evropskou unií o zrušení ochrany pro ukrajinské muže, Babiš mu připomněl, že ve vládě prostě není.

Tento konflikt není jen o jedné větné konstrukci. Je to vrchol dlouhodobého napětí mezi dvěma politiky, kteří si soutěží o stejné voliče, ale mají zcela odlišný přístup k moci. Zde je přehled toho, co se stalo, proč to bolí a kam to směřuje.

Spár o Ukrajinu a evropské vyjednávání

Vše začalo televizním vystoupením Tomia Okamury na stanici CNN Prima NEWS 24. května 2026. Okamura prohlásil, že na úrovni Evropské komise jednáme o možnosti zrušení dočasné ochrany pro všechny ukrajinské muže v produktivním věku. Slova padla jako bomba. Proč? Protože Okamura použil slovo „jednáme“, což implikovalo, že jeho hlas má váhu v rámci vládní strategie.

O den později, 25. května, reagoval Andrej Babiš na tiskové konferenci. Jeho reakce byla chladná a přesná. „Pan Okamura si stále plete, myslí si, že je ve vládě,“ řekl premiér. „Není ve vládě. Je předseda Sněmovny.“ Babiš explicitně uvedl, že pokud někdo bude s EU vyjednávat, bude to ředitelka odboru na Ministerstvu vnitra paní Novotná, nikoliv šéf opozičního či koaličního partnera mimo kabinet.

Tato výměna názorů ukazuje na hlubší problém: kdo vlastně rozhoduje? Babiš chce centralizovat komunikaci s Bruselem pod kontrolou ministerstev, zatímco Okamura využívá svou roli lídra silného hnutí k tlaku na změnu politiky. Podle analytiků jde o klasický boj o narativ – kdo definuje realitu pro voliče.

Historie nevraživosti sahá až do roku 2017

Není to poprvé, co se ti dva střetávají. Jejich vztah stojí na směsi pragmatických dohod a osobních křivd. Už v roce 2017, během debaty Deníku ve Všetatech, označil Babiš Okamuru za „notorického lháře“, který „straší lidi“ v souvislosti s migrační krizí. Tehdy ještě nebyli partnery, ale rivaly bojujícími o podobný elektorát.

Dnes sedí v jedné vládě, ale dynamika se nemění. Politolog Jelínek, citovaný v analýze serveru Aktuálně.cz, vysvětluje: „Pokud chce Andrej Babiš vyluxovat elektorát SPD, často přebírá i rétoriku Tomia Okamury. Drží si ho ale od těla, protože nikdy neví, jakého pobuřujícího výroku se dopustí.“

Okamura reprezentuje slabší stranu v koalici (v porovnání s ANO), takže pro něj je mediální pozornost klíčová. Snaží se využít každou příležitost k propagaci SPD, což Babiše irituje. Premiér nechce být viděn s Okamurou ani fotografován, aby nebyl spojován s jeho kontroverzními výroky.

Koaliční tření nejen u migrace

Spor o Ukrajince není izolovaným případem. Již dříve, 21. května 2026, vypukla roztržka kolem výběru náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Podle reportáže Deník N prosadil Babiš vlastního kandidáta navzdory odporu SPD. Okamura na to reagoval zuřivě a kritizoval vládu i v jiné oblasti – konkrétně při řešení případu pacienta s ebolou.

Tyto incidenty ukazují, že koalice ANO a SPD funguje spíše jako křehký alianční svazek než jako kompaktní tým. Každá strana hledí na své zájmy. Babiš chce stabilitu a kontrolu, Okamura chce maximalizovat svůj politický kapitál před případnými budoucími volbami nebo interními změnami.

Hospodářské noviny připomněly, že Okamura stojí v čele SPD nepřetržitě 10 let a 9 měsíců. Většinu tohoto času strávil v opozici. Teď, když je ve vládě, cítí nutnost dokázat, že má vliv. A Babiš tento vliv odmítá uznat mimo formální rámec.

Co nás čeká dál?

Odborníci očekávají, že napětí bude pokračovat. Babiš v posledních dnech opakovaně kritizoval Okamuru za to, že „sliboval hory doly“ a dělal „farmářské jarmarky“. Podle premiéra Okamura oslovuje jen své voliče, zatímco on, Babiš, dbá na zájmy všech občanů.

Je možné, že se koalice pokusí tyto spory utlumit za zavřenými dveřmi, ale veřejná rétorika bude pravděpodobně ostrá. Voliči sledují, kdo je silnější a kdo drží slovo. A zatímco Babiš hraje na kartě stability a institucí, Okamura sází na emocce a identitu.