Macronova popularita po 100 dnech klesla pod rekord Hollandea, Francie čelí politickému otřesu

Rychlý pád popularity: Macron předčil i Hollandea

Když Emmanuel Macron v roce 2017 vstoupil do Elysejského paláce, vypadalo to, že přináší svěží vítr. Jenže už po prvních 100 dnech v úřadu jeho obliba výrazně sklouzla. Podle průzkumu agentury Ifop schvalovalo jeho kroky pouhých 36 % Francouzů. V ten samý čas svého mandátu měl jeho předchůdce François Hollande podporu 46 %. Macron tak utržil rekord – žádný prezident v moderních francouzských dějinách neztratil důvěru tak rychle. Politologové mluvili o historicky nejrychlejším propadu prezidentovy prestiže.

Za touto nespokojeností stálo několik bolestivých rozhodnutí. Macron se rozhodl protlačit důchodovou reformu, která posouvala věk odchodu do důchodu na 64 let. Zvlášť mezi seniory a staršími voliči to vyvolalo vlnu nevole, hromadné protesty v ulicích a v některých regionech dokonce sabotáž státních služeb. Francouzská společnost se rozdělila na ty, kteří vnímají reformu jako nevyhnutelnou pro udržení veřejných financí, a na ty, kteří ji považují za necitlivý zásah do sociálních práv.

Předčasné volby a nervozita mezi politiky

Pevnou půdu pod nohama Macron nezískal ani později. Po neúspěšném výsledku Emmanuel Macron nařídil rozpuštění Národního shromáždění po evropských volbách v roce 2024. Předčasné volby ale místo uklidnění přinesly ještě větší politický chaos. Situace byla natolik vyhrocená, že se reálně diskutovalo o možnosti, že by do čela vlády mohla usednout Marine Le Pen, dlouholetá ikona francouzské krajní pravice.

Výsledný pat ve sněmovně nedával Macronovi šanci na prosazení zásadních reforem bez vyjednávání s opozicí. Parlamentní klima ovládaly nejistota a napětí, přičemž dále rostl tlak na vládu kvůli nespokojenosti s ekonomickými i sociálními otázkami. V roce 2025 sklouzla prezidentova popularita až k 21 %, což je nejslabší výsledek za poslední dekádu. Úřadující premiér François Bayrou musel znovu otevřít otázku důchodové reformy, zasednout s opozicí k jednání a hledat kompromisy, které by odvrátily hrozbu vyslovení nedůvěry vládě.

Občané si všímají nejen sporů mezi Elysejským palácem a parlamentem, ale i zhoršující se atmosféry ve veřejném prostoru. Protesty, demonstrace a stávky ukazují, že důvěra ve stát se ztrácí rychleji, než by si kdokoli v roce 2017 dokázal představit. Ani po letech ve funkci nenachází Macron jasnou cestu, jak Francii uklidnit a přesvědčit, že těžké reformy mají smysl.