10 srp 2026
- 0 Komentáře
Českou botaniku a vědeckou veřejnost postihla smutná zpráva. Na noc ze 30. na 31. července 2026 zemřel Václav Větvička, botanik, biolog a publicista. Bylo mu 88 let. Jeho odchod v Hamzově léčebně v Luži – Košumberku, kde strávil poslední roky života, uzavírá éru jedné z nejvýraznějších postav české přírodovědy druhé poloviny 20. století.
Větvička nebyl jen akademikem zavřeným ve své laboratoři. Byl to člověk, který rostliny přivedl k lidem. Díky jeho péči se pražská botanická zahrada stala místem, kam chodily celé rodiny, a jeho knihy i články učily generace Čechů rozpoznávat květiny na loukách i ve městech. "Byl to nadšenec, který neuměl být jiný než nadšenec," připomínají ti, kteří ho znali osobně.
Patnáctiletá éra na Slupi
Klíčovým momentem v jeho kariéře bylo jmenování ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Slupi. Do této funkce nastoupil v roce 1992 a zastával ji po celých patnáct let, až do roku 2007. Během tohoto období pod jeho vedením zahrada neztratila svůj akademický charakter, ale zároveň se otevřela široké veřejnosti jako místo vzdělávání a odpočinku uprostřed hlavního města.
Jeho přístup byl specifický. Nešlo mu jen o pěstování vzácných druhů pro experty, ale o vytvoření prostoru, kde může laický návštěvník pochopit souvislosti mezi rostlinami a životním prostředím. Právě tato filozofie učinila ze zahrady na Slupi jedno z nejnavštěvovanějších přírodovědných zařízení v Česku. Po skončení funkce ředitele se Větvička neuzavřel do sebe, ale přesunul se do role vedoucího správy parku ve Štiříně, kde pokračoval v práci s krajinou a zelení.
Písničkář rostlinného království
Co však dělá z Václava Větvičky skutečně unikátního, je jeho schopnost komunikovat složitou vědu jednoduchým jazykem. Psal fejetony, eseje i populárně-naučné knihy, které se prodávaly tisíci kusy. Mezi jeho nejnovějšími publikacemi figuruje kniha Krok za krokem celým rokem, vydaná v roce 2020 nakladatelstvím Jan Vašut. I těsně před svou smrtí tak aktivně tvořil a sdílel své znalosti.
Spolupracoval s časopisem Živa, dlouhodobě vystupoval v rádiu a stal se tváří, kterou si diváci spojovali s autoritou v oblasti flóry. Nebyl to suchý odborník; byl to vypravěč. Jeho texty často kombinovaly botanické faktory s humanistickým pohledem na svět, což mu zajistilo oblibu nejen mezi biology, ale i mezi běžnými čtenáři, kteří hledali inspiraci v přírodě.
Ocenění a odkaz
Vědecká obec jeho zásluhy ocenila již za života. V říjnu 2019, kdy mu bylo 81 let, převzal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Toto prestižní uznání potvrzovalo, že popularizace vědy není „vedlejší činnost“, ale klíčový pilíř rozvoje společnosti. V době udělení ceny médií zdůrazňovala, že jde o jednu z mála osobností, která dokázala propojit akademickou serióznost s masovou oblíbeností.
Jeho odkaz je hluboce zakořeněn v českém vědomí. Mnozí z nás dnes umíme pojmenovat běžné rostliny právě díky jeho článkům nebo televizním vystoupením. Zemřel v pokročilém věku, plný životních zkušeností a literárních projektů. Pro českou botaniku je jeho odchod velkou ztrátou, ale jeho dílo zůstává živé v každé zahradě, kterou někdo pečlivě pěstuje, a v každé knize, kterou ještě čeká na čtenáře.
Nejčastější dotazy
Kdy a kde zemřel Václav Větvička?
Václav Větvička zemřel na noc ze 30. na 31. července 2026 ve věku 88 let. Poslední měsíce svého života strávil v Hamzově léčebně v Luži – Košumberku, kde byl dlouhodobě hospitalizován.
Jakou roli hrál Větvička v historii pražské botanické zahrady?
Mezi léty 1992 a 2007 působil jako ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK na Slupi. Během svých patnácti let ve funkci transformoval zahradu na moderní vzdělávací centrum, které kombinovalo vědecký výzkum s dostupnou edukací pro širokou veřejnost.
Jaké jsou jeho nejznámější knihy?
Větvička napsal desítky titulů zaměřených na botaniku a přírodu. Mezi jeho pozdní práce patří například kniha Krok za krokem celým rokem (2020), kterou vydalo Nakladatelství Jan Vašut. Celkově psal fejetony, eseje i odborné příručky.
Dostal nějaká významná ocenění za svou práci?
Ano, v roce 2019 obdržel Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Toto ocenění mu bylo uděleno za dlouholetý přínos k popularizaci vědy a botaniky v České republice.
Co dělal po skončení funkce ředitele zahrady?
Po roce 2007 se věnoval především publikační činnosti a mediálním vystoupením. Zároveň působil jako vedoucí správy parku ve Štiříně, kde pokračoval v praktické péči o zeleň a krajinu.