Venezuelské biskupy trápí korupce: Rekonstrukce po zemětřesení musí být férová

Předně měsíc od toho, co Venezuela zasáhla dvojice ničivých zemětřesení, se místní církev nebál jasně říct, co si myslí. A není to nic hezkého pro státní správu. Biskupové v zemi vyrazili s výzvou k solidaritě, ale hlavně s varováním: Pokud se při obnově země nevyhneme starým chybám, čeká nás další katastrofa – tentokrát způsobená lidmi, nikoliv přírodou.

Katastrofa se odehrála 24. června 2026. Zásilky otřesů postihly severní a centrální oblasti země. Bilance obětí je stále matná; některé zdroje uvádějí přes 150 mrtvých, jiné alespoň 188, zatímco další hovoří o tisících obětí. Stovky lidí byly zraněny a domy, školy i kostely ležely v troskách. Pro miliony Venezuelců, kteří už roky bojují s ekonomickou krizí, to byla rána na otevřenou ránu.

Biskupové jako hlas těch, které stát opustil

Zpráva, kterou vydala Venezuelská biskupská konference (CEV) ve dnech 22.–24. července 2026, nesla název „Samaritáni, svědkové naděje“. Nešlo jen o duchovní útechu. Text byl ostrý, konkrétní a cílený. Biskupové přímým řečením kritizovali nedostatečnou připravenost státních orgánů. Podle nich byli oběti zemětřesení ponechány „osudům vládou“ bez adekvátní pomoci v prvních klíčových hodinách.

„Přírodní katastrofy jsou nepředvídatelné, ale povinností státních autorit je být na ně připraveni,“ citovali biskupové. Připomněli, že korupce a lhostejnost nejsou jen abstraktní pojmy, ale každodenní realita, která oslabila zranitelnost obyvatel ještě předtím, než se země začala třást. Pokud se tyto chyby při rekonstrukci opakovat, doplatí na tom ti nejslabší.

Co by měla rekonstrukce skutečně zahrnovat?

Církev zdůrazňuje, že oprava střech není dost. Rekonstrukce musí zajistit důstojné bydlení, pracovní místa a psychologickou podporu těm, kdo přišli o vše. Arcibiskup Jesús González de Zárate, předseda CEV a arcibiskup valencie, ve svém videovém projevu 23. července uvedl, že katastrofa přidala k již těžké situaci hlubokou bolest, zejména u rodin, které přišly o blízké. Volal po „rychlé a důkladné obnově“, která nebude sloužit politickým zájmům.

Je důležité zmínit, že biskupové explicitně odmítli interpretaci zemětřesení jako „Boží tresty“. Jde o příležitost ke solidarity a konverzi, ne k vinění obětí. Tato teologická pozice jim dodává morální kredit, když mluví do politiky.

Papežské podpora a globální rezonance

Ozvěna zprávy sahá až do Vatikánu. Papež Leo XIV. alokoval 100 000 eur na první pomoc. Tuto sumu konzultoval s apoštolským nunciem Alberto Ortega Martín a arcibiskupem karaským Raúl Biord Castillo. Ten se hned den po zemětřesení, 25. června, obrátil na věřící přes sociální sítě s výzvou k modlitbě a vzájemné pomoci.

• 24. června 2026: Dvojité zemětřesení zasáhne sever a centrum Venezuely.
• 25. června 2026: Arcibiskup Biord Castillo volá po solidaritě.
• Červenec 2026: Papež schvaluje finanční pomoc ve výši 100 000 EUR.
• 22.–24. července 2026: Vydaní společného sdělení CEV „Samaritáni, svědkové naděje“.
• 24. července 2026: Mše svaté za oběti ve všech katolických komunitách v zemi.

Proč tohle vůbec sledovat?

Venezuela dlouhodobě trpí systémovou korupcí a lidskoprávními porušováními. Zemětřesení to jen odhalilo. Pokud bude rekonstrukce kontrolovaná a transparentní, může to být zlomový moment pro důvěru občanů ve stát. Pokud ne, budeme svědky dalšího cyklu chudoby a zloby. Církev tu hraje roli nezbytného dohledce, protože má síť na místě a morální autoritu, kterou vláda ztratila.