Ukrajina cílí na ruské rafinerie, fronta v Donbasu však krvácí

Je to jako bojovat s jedním okem zavřeným. Zatímco ukrajinské drony a rakety děsí Rusko až ve vzdálenosti tisíců kilometrů od fronty, na zemi se situace vyvíjí mrazivě pomalu a nebezpečně. Analýza publikovaná 19. července 2026 na serveru CNN Prima News odhaluje rozpolcenou strategii: Kyjev útočí hluboko do ruského vnitrozemí, ale zároveň čelí hrozícímu pádu klíčového města Kosťantynivka v Doněcké oblasti.

Proč by měl čtenáře zajímat útok na rafinerii, která je dále než Praha od Prahy? Protože každá kapka benzínu, kterou Rusko nezíská, je o něco méně pohonných hmot pro jeho tanky u Kosťantynivky. Je to hra na čas, kde jde o přežití státu.

Válka přesahuje hranice: Útoky na srdce ruské ekonomiky

Zde je věc, která mění pravidla hry. Ukrajina již dlouho neútočí jen tam, kde stojí vojáci. Cílí na peněženku Moskvy. Podle nedávných dat klesla ruská produkce benzínu na pouhých 65 procent domácí spotřeby. To znamená, že třetina nádrží v Rusku zůstává prázdná nebo se musí dovážet dražšími cestami.

Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, ve středu oznámil zásah ropné rafinérie ve městě Ufa. Tento objekt leží více než 1 300 kilometrů od frontové linie. Nebyl to první úder – rafinerie byla zasažena již podruhé. "Snažíme se narušit jejich schopnost financovat tuto válku," naznačil směr strategie, byť přímo tato slova nejsou v oficiálním tisku citována, kontext je jasný.

Slovenské ministerstvo obrany uvedlo šokující číslo: v červnu 2026 zasáhly ukrajinské síly celkem 11 ruských ropných rafinérií. K tomu přidejte logistická zařízení a vojenské továrny. V Tatarstánu, vzdáleném přes tisíc kilometrů od bojiště, byly zasaženy dvě rafinerie. Den předtím letěla raketa typu Flamingo na vojenský závod východně od Moskvy. Sirény nyní znějí v polovině ruských regionů. Pro obyčejného Rusa to není abstraktní konflikt někde na východě, ale reálná hrozba doma.

Kosťantynivka: Hrobník nad bránou do Donbasu

Ale zatímco se v Moskvě řeší ceny pohonných hmot, na frontě se píše tragédie. Kosťantynivka je poslední pevnost před otevřenou cestou do hlubin Doněcké oblasti. Pokud padne, ruské síly získají strategickou výhodu, která jim umožní obcházet ukrajinské pozice a tláčít dál.

Boje jsou tu tvrdé. Ukrajinské jednotky se snaží držet linii, ale ruský tlak je nepřetržitý. "Pád Kosťantynivky může otevřít cestu k dalším městům," varuje analýza. Není to jen o jednom městě. Jde o psychologii a logistiku. Ztráta tohoto území by znamenala, že Ukrajina bude muset ustoupit na delší a těžší bránitelné linie, což by vyžadovalo více mužů a munice – zdrojů, kterých jí právě schází.

Bilance území: Malé kroky mají velký význam

Pojďme se podívat na čísla, protože ta nelžou, i když jsou malá. Institut pro studium války (ISW) a agentura AFP zpracovali data, která ukazují překvapivý obrat v dubnu 2026. Poprvé od ukrajinské protiofenzivy v létě 2023 Rusko ztratilo více území, než dobylo.

• Rusko mezi březnem a dubnem přišlo o zhruba 120 kilometrů čtverečních území.
• Ukrajina získala zpět přibližně 40 km² v Záporožské, 40 km² v Charkovské a 40 km² v Doněcké oblasti.
• Celkové ruské zisky od začátku roku 2026 činí pouze asi 220 km², což je necelých 0,04 % ukrajinského území.
• Naopak Ukrajina v posledních měsících znovu dobyla 189 km².

Zní to málo? Možná. Ale v moderní válce, kde se každý metr dobývá za cenu stovek životů, je jakékoli zastavení ruského postupu vítězstvím. Ukrajina dokázala zpomalit ruský stroj a místy ho dokonce posunout zpět. Klíčovou roli zde hrají drony, které ničí ruskou logistiku ještě před tím, než dorazí k frontě.

Mearsheimerovo varování: Sebevražda nebo nutnost?

Není všechno růžové. Na druhé straně stojíme před tvrdými kritikami. Profesor John Mearsheimer, politikolog, vydal v srpnu 2026 ostré varování. Tvrdí, že údery do ruského vnitrozemí jsou pro Ukrajinu "sebevražda".

Jeho argumentace je krutě pragmatická: "Donbas padne do konce roku. Pak se bude řešit rozsah porážky." Mearsheimer předpovídá, že Rusko získá plnou kontrolu nad Donbasem, včetně zbývajících částí Doněcké oblasti, do konce roku 2026. Podle něj Ukrajina plýtvá zdroji na útoky daleko od fronty, zatímco její vlastní armáda na zemi slábne.

Je to pravda? Detaily jsou stále nejasné a závisí na tom, zda západ dodá dostatek munice. Pokud ano, Mearsheimerova predikce může být chybná. Pokud ne, Ukrajina se ocitne v situaci, kdy bude muset bránit hlavní města proti postupujícím ruským kolonám.

Co nás čeká dál?

Strategii Ukrajiny lze shrnout do jednoho bodu: Oslabit Rusko tak moc, aby nemělo sílu dokončit obsazení Donbasu. Útoky na Krym, mosty a trasy jako R-280 mají narušit přísun materiálu. Útoky na rafinerie mají snížit bojovou efektivitu ruských vozidel.

Ovšem cena této strategie je vysoká. Každý den, který uplyne bez rozhodující změny na západní straně, zvyšuje pravděpodobnost, že Kosťantynivka padne. A pokud padne ona, co přijde další? Čas běží proti Kyjevu, ale také proti Moskvě, jejíž ekonomika začíná pociťovat důsledky válečné mašinérie.