12 říj 2026
- 0 Komentáře
Je to paradoxní, ale zatímco se teploty šplhají ke rekordním hodnotám a lidé hledají stín, politici na půdě sněmovny se přou o to, zda je horko vůbec problém. Stát není na vlny veder připraven, tvrdí poslankyně Gabriela Svárovská. Ministr životního prostředí Igor Červený to vidí jinak. A uprostřed toho stojí obyčejní Češi, kteří řeší, jak přežít další tropický den.
V neděli 28. června 2026 se v pořadu Nedělní debata na České televizi rozhořel ostrý spor o přístup vlády k extrémním teplotám. Na jedné straně stála Gabriela Svárovská, poslankyně za Zelené zvolená za Piráty, která varovala před kolapsem infrastruktury a zdravotními riziky. Na druhé straně seděl Igor Červený, ministr životního prostředí za Motoristy, který kritiku označil za zlehčování situace a poukázal na existující doporučení ministerstev.
Kde je ta "krize"? Spor o definici
Pro Svárovskou není pochyb o tom, že jde o systémové selhání. „Vlny veder se prohlubují, teploty jsou vyšší a počet dní, kdy trvají, se prodlužuje,“ řekla s tím, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci. Podle ní by se kvůli tomu měla sejít Bezpečnostní rada státu. Její slova zněla jako výzva k akci, kterou současná koalice podle ní ignoruje s úsměvem na rtech.
Červený reagoval ostře. Kritiku odmítl s tím, že resorty jako Ministerstvo zdravotnictví nebo Ministerstvo vnitra aktivně informují veřejnost přes sociální sítě. „Nechápu ale, proč tomu musím říkat krize,“ prohlásil ministr. Pro něj je změna klimatu realitou, kterou nezpochybňuje, ale termín „krize“ považuje za politicky motivovaný nálepku opozice.
Piráti chtějí projednat program, Motoristé se smějí
Napětí kulminovalo už v pátek 26. června 2026 v Poslanecké sněmovně. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná se pokusila prosadit mimořádné projednání tématu očekávaných teplot kolem 40 °C. Nepodařilo se jí to – jednání o programu schůze protáhlo debatu o dvě hodiny, ale samotná věc se neprobrala.
Reakce ze strany vládních politiků byla... specifická. Předseda Motoristů Petr Macinka na otázku, kde strana udělala chybu ve vnímání klimatu, odpověděl sarkasticky: „V létě je horko, v zimě je zima, v noci je tma, takže to je krize.“ Dodal, že Strana zelených je „přehřátá značně“. Tento přístup vyvolal pobouření i mezi některými kolegy. Olga Richterová z Pirátů nazvala zlehčování skandálním, protože jde o téma veřejného zdraví.
Co dělá stát? Stromy, nádrže a Facebook
Ministr Červený hájil vládu konkrétními plány. Mluvil o přípravě dvou nových vodních nádrží – jedné ve Zlínském kraji a druhé v Moravskoslezském kraji. Zdůraznil nutnost zadržování vody v krajině, výsadby stromů a budování zelených střech. „Každé vysazené stromořadí snižuje dopady extrémních teplot,“ tvrdil.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) byl však skeptický. Upozornil na Madrid, kde během veder fungují stovky klimatizovaných míst, kam mohou lidé přijít. „To, že to někdo napíše na Facebook nebo na stránky, není komunikační kampaň,“ kritizoval současný stav. Podle něj stát musí být aktivnější a nechat lidi jen doufat, že si přečtou post na Instagramu.
- Zdravotní riziko: Úpal a úžeh ohrožují tisíce lidí ročně, zejména seniory.
- Infrastruktura: Extrémní horka zatěžují elektrickou síť a zvyšují riziko výpadků.
- Vodní zdroje: Vysychající studny a pokles hladin podzemní vody vyžadují dlouhodobé investice.
Personální čistky a kontroverzní jmenování
Spor se netočil jen kolem počasí. Do debaty zasáhly i personální změny na ministerstvu. Červený potvrdil propuštění několika desítek lidí v rámci systemizace, ale popřel masivní výpovědi v Českém hydrometeorologickém ústavu. „Propuštění nebude,“ ujišťoval.
Ostrější bylo téma nového ředitele České inspekce životního prostředí Pavla Straky, bývalého kandidáta za Motoristy. Hladík zpochybňoval jeho kvalifikaci, zatímco Červený bránil standardní průběh výběrového řízení. Kontroverzní bylo také jmenování Robina Moravce do čela Krkonošského národního parku. Svárovská ho označila za „objektivně nejhoršího kandidáta“, který nemá důvěru obcí ani odborníků.
Frequently Asked Questions
Proč se vláda brání označit vlny veder za krizi?
Ministr Igor Červený argumentuje, že „krize“ implikuje selhání systému, zatímco on vidí situaci jako Manageable challenge. Vládoucí koalice se obává, že označení za krizi by mohlo vést k požadavkům na drahá nouzová opatření a zásahy do soukromého sektoru. Preferují termín „adaptace“, který zní méně dramaticky a více technokraticky.
Jaká konkrétní opatření proti vedrům vláda připravuje?
Klíčovým pilířem je hospodaření s vodou. Plánuje se výstavba dvou velkých vodních nádrží ve Zlínském a Moravskoslezském kraji pro retenční účely. Dále se klade důraz na urbanismus: více zeleně ve městech, zelené střechy a stromořadí, která snižují tepelný ostrov v aglomeracích. Tyto kroky mají být financovány z operačních programů EU a národních zdrojů.
Proč pirátské návrhy na projednání tématu v Sněmovně neuspěly?
Koaliční partneři ANO a Motoristé mají většinu hlasů a program schůze určují oni. Návrhy opozice na zařazení bodu „Připravenost státu na extrémní teploty“ byly zamítnuty procedurálně. Vládní strany tvrdí, že téma řeší průběžně prostřednictvím meziresortních komisí, a proto není nutné blokovat čas na plénu. Opozice to vnímá jako vyhýbání se odpovědnosti.
Jak reagují experti na minimální komunikaci ze strany státu?
Hygienici a epidemiologové varují, že pouhé příspěvky na sociálních sítích nestačí. Chybí systematická osvětová kampaň podobná té proti kouření nebo alkoholismu. Experti upozorňují, že mnoho seniorů sociální sítě nevyužívá a jsou tak odříznuti od informací o rizicích úpalu. Doporučují zavedení bezplatných chlazených míst v každé obci nad 5000 obyvatel.
Hrozí kvůli vedrům výpadky elektřiny?
Ano, energetici varují před přetížením distribuční soustavy. Při teplotách nad 35 °C roste spotřeba energie na klimatizace exponenciálně. Pokud by nastala kombinace extrémního horka a sucha, které snižuje chladicí kapacitu elektráren (zejména jaderných), mohlo by dojít k lokálním výpadkům. Stát zatím nenavrhl povinné omezování spotřeby pro domácnosti, spoléhá na dobrovolnost.