Polská prezidentská volba: Výsledek ovlivní celou Evropu, klíčové budou vztahy k EU a Ukrajině

Polská volba jako evropská záležitost

Polská prezidentská volba není jen další lokální hlasování. Polsko má v Evropské unii pozici těžké váhy. Jeho postoj ovlivňuje rozhodnutí Bruselu i celkový směr Unie – a právě tahle volba může zamíchat kartami. O prezidentské křeslo se tentokrát utkávají dvě naprosto odlišné tváře: liberální Rafał Trzaskowski, bývalý primátor Varšavy, a konzervativní Sławomir Nawrocki, věrný linii vládní PiS. Každý z nich nabízí zcela jinou představu o budoucnosti Polska jak doma, tak i ve vztahu k ostatním státům EU.

Ve hře není pouze tradiční domácí politika nebo symbolické pravomoci, které polský prezident běžně má. Skutečný význam této volby leží v tom, jak bude Polsko vypadat v očích Evropy, NATO či Ukrajiny. Trzaskowski dává jasně najevo, že chce těsnější vazby s Unií, zachovat silnou podporu Ukrajině a držet Polsko na západním kurzu. Naproti tomu Nawrocki jasně cílí na voliče, pro které je politika tvrdší ruky, zpochybňování pomoci Ukrajincům a pevné sepětí s USA atraktivnější. Právě jeho kampaň se opírá o vlnu rostoucí nevole vůči uprchlíkům z Ukrajiny i průniku ukrajinských zemědělských produktů na evropský trh.

Ukrajina a bezpečnost: V čem půjde o nejvíc?

Polsko má kvůli své poloze blízko Ukrajině i hranicím Ruska, a tím pádem i k srdci evropské bezpečnosti. Každá změna ve varšavských postojích k podpoře Ukrajiny nebo výdajům na obranu ovlivní nervozitu v celé střední Evropě. Pokud by prezidentem byl Nawrocki, dá se čekat zpřísnění vůči uprchlíkům a odmítnutí bezmezné solidárnosti směrem k Ukrajincům – jeho rétorika je oproti vládní linii dokonce ještě ostřejší, když kritizuje samotného ukrajinského prezidenta Zelenského a nechává se slyšet, že Polsko musí víc dbát na svoje zájmy než na potřeby sousedů.

Trzaskowski naopak varuje, že ochlazení podpory Ukrajině povede k oslabení i samotné bezpečnosti Polska a naruší jeho pozici u spojenců v EU a NATO. Vzhledem k tomu, že Polsko má klíčovou roli v dodávkách vojenské pomoci a je branou pro západní podporu Ukrajině, nejde jen o předvolební hesla – ale o skutečný vliv na další vývoj války na východě.

• polská prezidentská volba rozděluje společnost na dva jasné tábory: liberální městské voliče, kteří vidí šanci v evropské integraci, a konzervativní ruralisty sázející na tradiční hodnoty a uzavřenější mentalitu.
• Mnozí farmáři a venkované se bojí, že příliv ukrajinských produktů způsobí propad cen a ohrozí jejich živobytí – i proto Nawrocki úspěšně hlásá tvrdší restrikce na dovozy a omezení podpory pro ukrajinské uprchlíky.
• Naopak evropské elity napjatě sledují, kdo nově udá tón polské zahraniční a bezpečnostní politice. Otevírá se otázka, zda bude Polsko dál tahounem protiválečné politiky, nebo zamíří směrem ke konfliktu s Bruselem a většímu individualismu ve stylu Maďarska.

V polských městech se stále více ukazuje generační rozdíl mezi mladými, kteří podporují otevřenost, a staršími obyvateli, sázejícími na silnou státní ruku. Trzaskowski se proto poslední týdny snaží zalíbit i venkovským voličům a přebírá část slovníku rivalů z PiS. Rozuzlení volby ale ukáže, kam se posune nejen Polsko, ale také Evropa na dalších několik let. Vzhledem k tomu, jak moc Polsko poslední roky ovlivňovalo evropskou politiku i postoj ke konfliktu na Ukrajině, nebude tahle volba jen další položkou na seznamu evropských hlasování.