CNN pod tlakem: Bílý dům zvažuje žalobu kvůli aplikaci ICEBlock pro varování migrantů

Bílý dům míří na CNN kvůli ICEBlock. Spor o aplikaci otevírá starý boj o svobodu tisku

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že podá žalobu na zpravodajskou stanici CNN kvůli reportáži o mobilní aplikaci ICEBlock. Ta má podle dostupných informací upozorňovat migranty na možné razie a deportační akce. Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem to oznámila při návštěvě detenčního zařízení na Floridě s tím, že ministerstvo spravedlnosti prověřuje, zda je možné televizi stíhat za zveřejnění informací o aplikaci.

Televize reagovala rychle a přímo: popsala, že šlo o běžnou novinářskou práci s veřejně dostupnými informacemi. Aplikaci si může stáhnout každý uživatel iPhonu. Stanice zdůraznila, že informování o existenci nástroje není propagací ani podporou jeho použití. V jádru sporu tak nestojí software samotný, ale to, zda média mohou bez obav informovat o technologii, která může zkomplikovat zásahy úřadů.

Spor přichází v době, kdy Bílý dům po lednovém návratu prezidenta do funkce znovu rozjel rozsáhlé deportace a vyhlásil stav nouze na hranici s Mexikem. Podle mexické prezidentky Claudie Sheinbaum přijalo Mexiko do konce dubna téměř 39 tisíc navrátilců, z toho 33 tisíc mexických občanů. Oproti loňsku jde o pokles, který úřady připisují menšímu počtu uprchlíků mířících přes hranici. Součástí tvrdší linie je i znovuotevření detenčních kapacit na základně Guantánamo – krok, který v USA okamžitě vyvolal politické i právní otázky.

Na západním pobřeží to vře. V Los Angeles, kde je ICEBlock podle dat z obchodů s aplikacemi nejpoužívanější, vypukly v červnu protesty po sérii imigračních razií, během nichž policie zadržela desítky lidí. Pro podporovatele deportací jsou podobné aplikace symbolem „digitálního krytí“ pro porušování zákona. Na opačném pólu stojí občanské iniciativy, které v nich vidí nástroj k šíření informací o právech a bezpečí, podobně jako dřívější komunikační linky komunitních organizací.

Co je ve hře: právo, technologie a politika

Co přesně ICEBlock umí, vláda blíže neupřesnila. Podle popisů v obchodech s aplikacemi a podle uživatelů podobných nástrojů obvykle jde o kombinaci mapových upozornění na policejní aktivitu, možnost sdílet tipy o kontrolách v reálném čase, rychlé „know your rights“ návody a tlačítka pro nouzové zprávy rodině či právníkům. Technicky nic výjimečného – stejnou logiku používají navigace, které varují před nehodami nebo měřením rychlosti. Politicky je to ale vysoce citlivé.

Klíčová otázka: může vláda trestat média za to, že upozorní na veřejně dostupnou aplikaci? Americká první dodatek (First Amendment) tisku dává velmi silnou ochranu. Nejvyšší soud USA opakovaně potvrdil, že „předběžné zásahy“ vůči médiím jsou téměř vždy protiústavní. Známý rozsudek New York Times vs. United States z roku 1971 (Pentagon Papers) otevřel cestu k publikaci citlivých státních dokumentů navzdory tlaku exekutivy. A v případu Bartnicki vs. Vopper (2001) soud řekl: pokud média informace sama nezískala protiprávně a jde o věc veřejného zájmu, jejich zveřejnění je chráněné.

Pokud by ministerstvo spravedlnosti chtělo jít po televizi s obviněním z „napomáhání“ nebo „maření výkonu úředního rozhodnutí“, narazí na vysokou právní laťku. Muselo by doložit, že novinářská práce byla víc než informování – že šlo o aktivní spolupráci na obcházení zákona. To je v případě reportáže o aplikaci volně dostupné v oficiálním obchodě s aplikacemi velmi těžko prokazatelné.

Podobné spory už Amerika zažila v jiných kulisách. Policie v minulosti kritizovala funkce Google Waze, které řidiče varovaly před hlídkami a kontrolami, ale soudní bitva s médii nebo platformami z toho nevznikla. Otevřená data a crowdsourcing jsou dnes součástí každodenního provozu. To, co z nich dělá politickou minové pole, je téma – a migrace je v USA jedním z nejvýbušnějších.

Pro Bílý dům je kauza užitečná i symbolicky. Tvrdý postup proti technologii, která „pomáhá vyhýbat se zákonu“, rezonuje s voliči požadujícími pořádek na hranicích. Bylo by ale chybou přehlédnout vedlejší efekt: varovný signál pro redakce. Pokud by vláda zažalovala média jen za to, že popsala existenci legální aplikace, posunula by hranice tlaku na tisk o kus dál.

A jak to celé může dopadnout? Nabízí se několik scénářů. Ministerstvo spravedlnosti může po prověrce oznámit, že není co stíhat – a věc potichu vyšumí. Může se pokusit o úzké obvinění (například pokud by našlo konkrétní část reportáže, kterou vyhodnotí jako „návod“). Nebo přenese pozornost na tvůrce aplikace a přitlačí na Apple a Google, aby nástroj odstranily z obchodů s odkazem na porušení pravidel.

• Žaloba na média: vysoce riziková, s malou šancí na úspěch a s velkým politickým hlukem.
• Regulační tlak na platformy: realističtější cesta, která probíhá mimo hlavní titulky.
• Zacílení na vývojáře: možné, pokud by se prokázal přímý úmysl organizovat vyhýbání se zákonu.

Právníci upozorňují, že i kdyby vláda našla cestu, jak tlačit na vývojáře, pouhé poskytování informací nebo mapových dat není samo o sobě ilegální. Rozhodující je úmysl a instrukce. Proto mnohé podobné aplikace staví na obsahu typu „znáte svá práva“, který se opírá o veřejné metodiky právníků a neobsahuje konkrétní tipy, jak obejít konkrétní zásah.

Mexická čísla naznačují, že tlak na deportace se promítá do reality na obou stranách hranice. Do konce dubna se do Mexika vrátily desítky tisíc lidí – a přestože jde o nižší počty než loni, místní samosprávy stále řeší, kam s navrátilci, jak zajistit zdravotní péči a práci, a jak zvládat tranzit dalších skupin. V USA zatím sílí komunální spory: starostové řeší, co s městskými politikami „sanctuary city“, a policie balancuje mezi federálním tlakem a místními prioritami.

V Los Angeles, kde se odehrály červnové razie a následné demonstrace, je konflikt hmatatelný. Pro jedny je ICEBlock obranným štítem pro rodiny, které se bojí nočního zaklepání na dveře. Pro druhé důkazem, že technologické firmy a média rozkládají autoritu státu. Do toho vstupuje hrozba žaloby – a celé téma se z právní debaty o první dodatku mění v test politické odvahy.

Je dobré si všimnout i role obchodů s aplikacemi. Apple i Google mají ve svých pravidlech mlhavé formulace o „nebezpečném nebo škodlivém obsahu“. Pokud by se vláda rozhodla jít touto cestou, stačil by neformální tlak a ICEBlock by mohl z nabídky zmizet. To by nezpůsobilo soudní precedent, ale problém by se vyřešil fakticky. Kritici tento postup označují za „privátní cenzuru“ bez soudního dohledu, obhájci za běžnou moderaci rizikových produktů.

Další dny ukážou, jestli z tvrdých slov bude tvrdý právní krok. Pokud ano, čeká spor, který přesáhne jednu reportáž a jednu aplikaci. Půjde o definici hranic mezi veřejným zájmem, bezpečností a právem vědět. A taky o to, zda vláda dokáže obhájit zásah proti médiím v zemi, kde je svoboda tisku zapsaná hluboko v DNA moderní demokracie.