Babiš: Výdaje na obranu v roce 2027 dosáhnou 2 % HDP

Úterý 28. července 2026 přinesl řadu rozhodnutí, která budou mít dopad na českou ekonomiku i globální bezpečnostní situaci. Andrej Babiš, předseda vlády České republiky, potvrdil, že stát v příštím roce vynaloží přesně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Tento krok má za cíl splnit závazek vůči alianci NATO a zpevnit pozici Česka v regionu. Zároveň se ukázalo, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude výrazně pod hranicí 400 miliard korun, což je pro ministry finance dobrá zpráva.

Zatímco Praha řešila peněženku státu, světový dění se točila kolem dvou hlavních témat: jednání mezi Kyjevem a Washingtonem a zemětřesení v Japonsku. Zde je přehled toho, co se stalo a proč by vás to mělo zajímat.

Celkový obraz událostí: Rozpočet, válka a zemětřesení

Denní shrnutí zpravodajství ČT24 odhalilo tři pilíře dne. Prvním byl finanční plán ČR, druhým diplomatické úsilí o zastavení ruské agrese a třetím přírodní katastrofa v Asii. Tyto tři zdánlivě nesouvisející události ale mají společného jmenovatele – nejistotu a nutnost rychlých reakcí.

• Česko: Schodek rozpočtu pod 400 mld. Kč a závazek 2 % HDP na obranu do roku 2027.
• Ukrajina a USA: Jednání prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o licencích na výrobu raket Patriot.
• Japonsko: Zemětřesení síly 7,1 stupně na ostrově Kjúšú a následné varování před tsunami.

Rozpočet a obrana: Co to znamená pro občany?

Fakt, že schodek bude „výrazně pod“ 400 miliardami, není jen abstraktní číslo. Oznámil to ministr financí v rámci prezentace přípravných prací na rozpočet. Pro běžného občan to znamená menší tlak na daňové zvýšení nebo prodeje majetku státu. Na druhé straně ale růst výdajů na obranu na 2 % HDP v roce 2027 vyžaduje dlouhodobé plánování. V praxi to bude znamenat nákup novější techniky, vyšší platy pro vojáky a modernizaci kasáren.

„Cíl je jasný: být připraveni,“ řekl zdroj blízký vládě. Tohle není jen plnění kvóty NATO, ale investice do vlastní bezpečnosti v době, kdy sousedé bojují o každý palec země.

Kyjev a Bílý dům: Spor o rakety Patriot

Zatímco čeští politici řešili koruny, ve Washingtonu se řešily miliardy dolarů. Prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s Donalidem Trumpem. Tématem byly licence na výrobu protileteckých raket Patriot. Proč licence? Aby Ukrajina nemusela spoléhat pouze na dodávky ze zásob USA, které jsou limitované.

Příběh má však temnější stránku. Podle zpráv z Kyjeva Rusko zesílilo údery na města poté, co Trump odmítl požadavek na okamžité dodávky systémů Patriot. Jeden z těchto úderů na Kyjev si vyžádal 17 obětí na životě a 44 zraněných. Je to tragédie, která ukazuje, jak křehká je rovnováha v této válce.

Zemětřesení v Japonsku a další světové zprávy

Na východě Asie zasáhlo ostrov Kjúšú zemětřesení s předběžnou magnitudou 7,1. Japonská meteorologická agentura (JMA) ihned vydala varování před tsunami. I když se zatím nemluvilo o velké škodě, každé takto silné otřesení v této oblasti vyvolává nervozitu u investorů i cestovatelů.

Mimo to:

1. Omán a Írán: Omán navrhl Íránu společný mechanismus pro správu strategického průlivu Hormuz. Snaha o stabilizaci jedné z nejdůležitějších ropných tepen světa.
2. Evropa: Ve Francii a Španělsku pokračují rozsáhlé lesní požáry. Hasiče testuje extrémní horko, které sužuje i Českou republiku.
3. USA: V Seattlu došlo ke střelu, při kterém zahynuly dvě osoby a pět bylo zraněno.

Finanční trhy: Apple překonává rekordy

Pro ty, kdo sledují burzu, měl tento týden jednu velkou hvězdu. Akcie technologického giganta Apple Inc. uzavřely na úrovni 340,08 USD, což je nárůst o 0,94 %. Během obchodování se ale akcie dostaly na takovou úroveň, že trhová kapitalizace firmy krátce překročila hranici 5 bilionů dolarů (cca 106 bilionů korun).

Apple se tím stal teprve druhou veřejně obchodovanou společností v historii, která dosáhla takové hodnoty. Na pražské burze se index PX mírně propadl o 0,51 % na 2 672 bodů, což naznačuje, že investoři jsou opatrní před očekávaným rozhodnutím Fedu o úrokových sazbách.

Co nás čeká dál?

V pátek 29. července usnese americká centrální banka (Fed) o úrokové sazbě. Očekává se, že horní hranice sazby zůstane na 3,75 %. V Česku se budeme dále dívat na detaily rozpočtu a na to, jak rychle se podaří realizovat slib ohledně obranných výdajů. A v Kyjevě? Tam doufají, že jednání o licencích na Patrioty přinese konkrétní výsledky dřív, než přijde další ruská raketa.