Česká republika oslavila 25 let od vstupu do NATO, což symbolizuje významnou změnu v jejím vojenském postavení. Přechod k západním allyům po roce 1989 vedl k reformám a profesionalizaci armády. ČR se stala aktivním členem NATO, přispívajícím k misím a obraně na východních hranicích aliance.
Czech Ambassador to NATO Jakub Landovský has highlighted the geopolitical loss for Russia with Sweden joining NATO. He stressed that Sweden’s membership will bolster NATO’s capabilities, especially in the Baltic region, marking a significant strategic setback for Russian interests. Landovský emphasized the strengthened unity within NATO and the enhanced collective defense against external threats.
Švédsko se přiblížilo členství v NATO poté, co turecký parlamentní výbor schválil jeho přistoupení. Nyní čeká na souhlas Maďarska. Tato procedura trvá od května 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Případné přistoupení Švédska by posílilo NATO o technologicky vyspělou armádu a strategickou polohu, což zdůrazňují i vrcholní představitelé NATO a Švédska.
Neznámé drony přelétly nad základnou NATO Mihail Kogălniceanu v Rumunsku, což vyvolalo obavy o bezpečnost infrastruktury. Incident se stal 17. dubna 2024 a ministerstvo obrany potvrdilo vyšetřování. Předchozí podobné události zahrnují ruské drony narušující vzdušný prostor Rumunska, což zvyšuje napětí v regionu.
Vzrůstající nátlak na Maďarsko, aby ratifikovalo členství Švédska v NATO, vytváří napětí mezi Maďarskem a Spojenými státy. Zatímco americké úřední osoby vyjadřují frustraci z pomalého postupu, maďarský parlament pod vedením premiéra Viktora Orbána se zdržel akce kvůli sporům o demokracii v Maďarsku. S ohledem na dřívější podporu Donalda Trumpa a kritiku současné Bidenovy administrativy působí Orbán vůči Washingtonu stále problematičtější.
Argentina zahájila kroky k navázání partnerství s NATO, když se ministr obrany Luis Petri setkal s náměstkem generálního tajemníka Mirceou Geoanou. Toto potenciální partnerství má za cíl posílit politickou a praktickou spolupráci a podporovat mír a stabilitu. Patří k tomu také pokračující dialog mezi NATO a Argentinou zahájený v 90. letech a přispění Argentiny k mírovým operacím NATO.
V roce 2024 se po celé Evropě uskutečnilo masivní vojenské cvičení Steadfast Defender, kterého se zúčastnilo přes 90 000 vojáků ze všech 32 členských států NATO a Švédska. Cvičení mělo za cíl otestovat nové obranné plány NATO a schopnost rychlé reakce. Včetně použití různorodé vojenské techniky zdůraznilo důležitost aliance v kontextu rostoucí hrozby ze strany mocností jako Rusko a Čína.
Alex Švamberk v článku vyzdvihuje klíčovou roli NATO v zajišťování bezpečnosti a stability členských států. Přesvědčivě vyvrací názor, že NATO je agresivním paktem, a zdůrazňuje potřebu konsenzu všech členských zemí pro zahájení operací. V článku se také zmiňuje o prohlášení Emmanuela Macrona z roku 2019 o mozkové smrti NATO, což Švamberk považuje za nesprávný úsudek, neboť dosud nedošlo k jeho naplnění.
Česká republika se stává hostitelem neformálního setkání ministrů zahraničí NATO, které proběhne v Praze na konci května 2024. Toto významné jednání slaví jak 25 let českého členství v NATO, tak 75 let od založení samotné aliance. Setkání má klíčovou úlohu pro posílení NATO a ukazuje na význam Prahy v historii aliance, zejména s ohledem na dřívější summity NATO, které zde proběhly.
Summit NATO v Bukurešti v roce 2008 se zabýval otázkou rozšíření aliance o Ukrajinu. Navzdory podpoře USA a dalších západních vůdců byla Ukrajina odmítnuta z obav o provokaci Ruska. Summit odhalil vnitřní napětí v NATO a rozhodnutí bylo kompromisem, který měl zabránit dalšímu střetu s Ruskem.