Aliance NATO tvaruje naši bezpečnost víc, než si většina lidí uvědomuje. Pokud jste někdy přemýšleli, proč česká armáda cvičí s Američany, proč máme americká letadla nad hlavou, nebo co se děje na východní hranici, NATO je vždycky u toho. A když někdo napadne členský stát, týká se to automaticky všech – včetně nás.
Česká republika je v NATO od roku 1999 a od té doby jsme posílili výcvik, techniku i obranu svých hranic. Vidět jste to mohli třeba na modernizaci armády nebo posilování jednotek na Slovensku a v Pobaltí. Když na Ukrajině začal konflikt, NATO bleskově zvýšilo přítomnost v Polsku, Pobaltí i Rumunsku. Čeští vojáci taky pomáhají s misemi, které chrání východní křídlo Aliance.
Možná si říkáte: Je NATO jen o vojácích a tancích? Ne. Vliv jde až do našich běžných dní. Například kybernetická bezpečnost je dnes klíčová a Češi několikrát díky Alianci odvrátili útoky na nemocnice nebo státní správu. Tohle často nejde vidět, ale v zákulisí se kolem NATO pořád něco děje.
Spory o financování, expanzi nebo směřování NATO můžete najít v domácí i zahraniční politice. Každý český rozpočet řeší, kolik dáme na obranu, a ruku na srdce – právě díky členství máme přístup k technologiím, které si samostatně nikdy nekoupíme. Jasně, někdo tvrdí, že bychom byli bezpeční i bez Aliance, ale pohled na realitu v Gruzii nebo na Ukrajině mluví jasně.
V médiích se často probírají cvičení v Polsku, rozmístění amerických nebo německých vojáků u nás a tlak na navyšování armádního rozpočtu. Jestli vás zajímá konkrétní příklad: často se řeší, zda bude stačit 2 % HDP na obranu, jak je doporučeno. Pro průměrného Čecha jde třeba o lepší zabezpečení letišť nebo rychlejší asistenční zásah i v případě kyberútoku.
NATO má vliv i na vnitropolitická témata – od zvýšení minimální mzdy v souvislosti s armádními zakázkami, přes debaty o amerických základnách, až po debaty o roli Česka na mezinárodních místech. Otevírají se otázky, kde je hranice mezi spoluprací a závislostí, nebo jaká je budoucnost Aliance v době nových konfliktů.
Pokud chcete být v obraze, sledujte podrobně zprávy a názory, které se kolem tématu NATO objevují každý den. Obrana a bezpečnost začínají už tím, že rozumíte tomu, co se děje kolem – a že to není jen vzdálená záležitost pár politiků v Bruselu.
Česká strana ODS zdůrazňuje důležitost aktivní a sebevědomé zahraniční politiky s orientací na NATO a EU. Strana preferuje pragmatický přístup s realistickou strategií, kde je členství v těchto organizacích klíčové. ODS zdůrazňuje nutnost reforem v EU a podporuje národní bezpečnost a ekonomické zájmy.
NATO otevřelo zmodernizovanou leteckou základnu Kuçova v Albánii, původně z éry sovětského bloku. Projekt financovaný NATO představuje investici přes 50 milionů eur a posiluje vojenské schopnosti aliance v regionu. Základna bude hrát klíčovou roli v podpoře operací NATO a zajišťuje strategickou vojenskou přítomnost, což odráží závazek Albánie k její roli v regionální bezpečnosti.
Argentina pod vedením prezidenta Javiera Mileie usiluje o status 'globálního partnera' NATO, čímž se snaží posílit vazby se Západem a modernizovat svou armádu. Obranný ministr Luis Petri předložil žádost v Bruselu, čímž Argentina demonstruje změnu své zahraniční politiky odklonem od BRICS a Číny.
Česká republika oslavila 25 let od vstupu do NATO, což symbolizuje významnou změnu v jejím vojenském postavení. Přechod k západním allyům po roce 1989 vedl k reformám a profesionalizaci armády. ČR se stala aktivním členem NATO, přispívajícím k misím a obraně na východních hranicích aliance.
Czech Ambassador to NATO Jakub Landovský has highlighted the geopolitical loss for Russia with Sweden joining NATO. He stressed that Sweden’s membership will bolster NATO’s capabilities, especially in the Baltic region, marking a significant strategic setback for Russian interests. Landovský emphasized the strengthened unity within NATO and the enhanced collective defense against external threats.
Švédsko se přiblížilo členství v NATO poté, co turecký parlamentní výbor schválil jeho přistoupení. Nyní čeká na souhlas Maďarska. Tato procedura trvá od května 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Případné přistoupení Švédska by posílilo NATO o technologicky vyspělou armádu a strategickou polohu, což zdůrazňují i vrcholní představitelé NATO a Švédska.
Neznámé drony přelétly nad základnou NATO Mihail Kogălniceanu v Rumunsku, což vyvolalo obavy o bezpečnost infrastruktury. Incident se stal 17. dubna 2024 a ministerstvo obrany potvrdilo vyšetřování. Předchozí podobné události zahrnují ruské drony narušující vzdušný prostor Rumunska, což zvyšuje napětí v regionu.
Vzrůstající nátlak na Maďarsko, aby ratifikovalo členství Švédska v NATO, vytváří napětí mezi Maďarskem a Spojenými státy. Zatímco americké úřední osoby vyjadřují frustraci z pomalého postupu, maďarský parlament pod vedením premiéra Viktora Orbána se zdržel akce kvůli sporům o demokracii v Maďarsku. S ohledem na dřívější podporu Donalda Trumpa a kritiku současné Bidenovy administrativy působí Orbán vůči Washingtonu stále problematičtější.
Argentina zahájila kroky k navázání partnerství s NATO, když se ministr obrany Luis Petri setkal s náměstkem generálního tajemníka Mirceou Geoanou. Toto potenciální partnerství má za cíl posílit politickou a praktickou spolupráci a podporovat mír a stabilitu. Patří k tomu také pokračující dialog mezi NATO a Argentinou zahájený v 90. letech a přispění Argentiny k mírovým operacím NATO.
V roce 2024 se po celé Evropě uskutečnilo masivní vojenské cvičení Steadfast Defender, kterého se zúčastnilo přes 90 000 vojáků ze všech 32 členských států NATO a Švédska. Cvičení mělo za cíl otestovat nové obranné plány NATO a schopnost rychlé reakce. Včetně použití různorodé vojenské techniky zdůraznilo důležitost aliance v kontextu rostoucí hrozby ze strany mocností jako Rusko a Čína.