Zprávy o bezpečnosti jsou dnes mnohem víc než jen nudné statistiky. Některé případy až překvapí svojí odvahou nebo drzostí – třeba osud Ukrajince v Polsku, který kvůli plánované sabotáži pro ruskou rozvědku dostal osm let. Témata jako infiltrace města Pokrovsk ruskými jednotkami na Donbasu nebo incidenty s nacistickými pozdravy přímo na fotbalových stadionech ve velkém městě ukazují, že hrozby nejsou nikdy daleko. Bezpečnost už dávno není jen věcí policie, jde o naši každodenní realitu.
Právě sledování dění v regionech i blízko hranic umožňuje pochopit, jak rychle se může situace změnit. Stačí jeden špatně zachycený pokyn, malá mezera v systému, nebo skupina dobře organizovaných sabotérů. Polské úřady dnes podobné aktivity tvrdě trestají – a není divu, protože pokusy narušit klíčovou infrastrukturu mají téměř vždy širší následky. Nejde jen o školy nebo úřady, hrozbu cítíme ve vlacích, v metru, nebo na velkých akcích.
Zajímavé je sledovat, jak se proměňují terče i způsob útoku. Kromě tradičních forem – žhářství, zastrašování, infiltrace – se setkáváme i s útoky na informační systémy a kyberprostorem. Přidávají se i nová pravidla pro obranu státu, a to nejen ve vojenské sféře. Třeba v Rusku a na Ukrajině se už dávno spojuje klasické bojiště s digitálním světem, kde se informace šíří rychlostí blesku a každý leak může rozhodnout o bezpečí celého města.
Zapomenout nejde ani na bezpečnost na sportovištích. Incidenty s nacistickými pozdravy, výhrůžky nebo zpřísněná pravidla UEFA kvůli rasismu jsou stále častější. Slavia Praha dostala pokutu i podmíněné zavření části stadionu a to není první případ. Takové momenty otvírají otázky, jak moc se máme bát fanatických skupin, které využívají masové akce ke svému vyjádření.
Pokud sleduješ aktuality z bezpečnostní oblasti, nebudeš nikdy pozadu. O to víc, když víš, jak rychle se mohou rizika přesunout i do tvého regionu. Sleduj náš web Zprávy 24 Hodin a buď u toho, když se něco stane – žádná zásadní informace ti neunikne. Na bezpečí totiž záleží úplně všem, ať už řešíš život ve velkém městě, nebo občas sleduješ sport. Držme palce, aby těch pozitivních zpráv bylo víc než těch negativních.
Premiér Petr Fiala klade důraz na evropskou bezpečnost a spojence, ale podle kritiků riskuje, že Česko kvůli spoléhání na EU ztrácí vlastní hlas ve světě. Nová koncepce zahraniční politiky do roku 2025 zdůrazňuje alianční spolupráci, avšak přehlíží rozšíření vztahů mimo bezpečnostní oblast a mimo EU.
Neznámé drony přelétly nad základnou NATO Mihail Kogălniceanu v Rumunsku, což vyvolalo obavy o bezpečnost infrastruktury. Incident se stal 17. dubna 2024 a ministerstvo obrany potvrdilo vyšetřování. Předchozí podobné události zahrnují ruské drony narušující vzdušný prostor Rumunska, což zvyšuje napětí v regionu.
Argentina zahájila kroky k navázání partnerství s NATO, když se ministr obrany Luis Petri setkal s náměstkem generálního tajemníka Mirceou Geoanou. Toto potenciální partnerství má za cíl posílit politickou a praktickou spolupráci a podporovat mír a stabilitu. Patří k tomu také pokračující dialog mezi NATO a Argentinou zahájený v 90. letech a přispění Argentiny k mírovým operacím NATO.
Alex Švamberk v článku vyzdvihuje klíčovou roli NATO v zajišťování bezpečnosti a stability členských států. Přesvědčivě vyvrací názor, že NATO je agresivním paktem, a zdůrazňuje potřebu konsenzu všech členských zemí pro zahájení operací. V článku se také zmiňuje o prohlášení Emmanuela Macrona z roku 2019 o mozkové smrti NATO, což Švamberk považuje za nesprávný úsudek, neboť dosud nedošlo k jeho naplnění.
Česká republika se stává hostitelem neformálního setkání ministrů zahraničí NATO, které proběhne v Praze na konci května 2024. Toto významné jednání slaví jak 25 let českého členství v NATO, tak 75 let od založení samotné aliance. Setkání má klíčovou úlohu pro posílení NATO a ukazuje na význam Prahy v historii aliance, zejména s ohledem na dřívější summity NATO, které zde proběhly.