Premiér Petr Fiala klade důraz na evropskou bezpečnost a spojence, ale podle kritiků riskuje, že Česko kvůli spoléhání na EU ztrácí vlastní hlas ve světě. Nová koncepce zahraniční politiky do roku 2025 zdůrazňuje alianční spolupráci, avšak přehlíží rozšíření vztahů mimo bezpečnostní oblast a mimo EU.
Neznámé drony přelétly nad základnou NATO Mihail Kogălniceanu v Rumunsku, což vyvolalo obavy o bezpečnost infrastruktury. Incident se stal 17. dubna 2024 a ministerstvo obrany potvrdilo vyšetřování. Předchozí podobné události zahrnují ruské drony narušující vzdušný prostor Rumunska, což zvyšuje napětí v regionu.
Argentina zahájila kroky k navázání partnerství s NATO, když se ministr obrany Luis Petri setkal s náměstkem generálního tajemníka Mirceou Geoanou. Toto potenciální partnerství má za cíl posílit politickou a praktickou spolupráci a podporovat mír a stabilitu. Patří k tomu také pokračující dialog mezi NATO a Argentinou zahájený v 90. letech a přispění Argentiny k mírovým operacím NATO.
Alex Švamberk v článku vyzdvihuje klíčovou roli NATO v zajišťování bezpečnosti a stability členských států. Přesvědčivě vyvrací názor, že NATO je agresivním paktem, a zdůrazňuje potřebu konsenzu všech členských zemí pro zahájení operací. V článku se také zmiňuje o prohlášení Emmanuela Macrona z roku 2019 o mozkové smrti NATO, což Švamberk považuje za nesprávný úsudek, neboť dosud nedošlo k jeho naplnění.
Česká republika se stává hostitelem neformálního setkání ministrů zahraničí NATO, které proběhne v Praze na konci května 2024. Toto významné jednání slaví jak 25 let českého členství v NATO, tak 75 let od založení samotné aliance. Setkání má klíčovou úlohu pro posílení NATO a ukazuje na význam Prahy v historii aliance, zejména s ohledem na dřívější summity NATO, které zde proběhly.