Rusko propadá hotovosti: Schodek rozpočtu roste, lidé tají peníze

Je to jako sledovat ledovec, jak se láme na kousky – jenže místo vody je to ruská ekonomika. Obyvatelé Ruské federace se masově vracejí k papírovým bankovkám a vytvářejí tak noční můru pro státní pokladnu, která bez těchto daní zkrátka nepřežije válku. Zatímco Kreml potřebuje každý rubl na frontu proti Ukrajině, běžní občané a podnikatelé hromadí hotovost v trezorech i pod matracemi.

Tento trend není náhodou. Je to přímá reakce na kombinaci technických selhání, daňového tlaku a rostoucí nedůvěry ve finanční systém. A důsledky jsou hmatatelné: státní rozpočet krvácí a šedá ekonomika kvete.

Konec éry digitálních plateb?

Zdálo by se, že svět jde vpřed, ale v Rusku se hodiny posouvají zpět. Po letech snah o bezhotovostní společnost teď Rusové vybírají peníze z bankomatů jako šílení. Důvody? Jsou dvojího rázu. Na jedné straně tu máme technické problémy – časté výpadky mobilního internetu a blokace platebních karet, které znemožňují zaplatit za chleba kartou. Na straně druhé pak čistý kalkul: jak vyhnout vyšším daním.

V lednu 2026 vláda zvýšila sazbu daně z přidané hodnoty ze 20 % na 22 % a rozšířila její platnost na širší okruh firem. Výsledek? Obchodníci začali zákazníkům radit: „Platba pouze hotovostí.“ Tím si nechají větší část příjmů mimo účetnictví a uniknou daňovým úřadům. Je to stará dobrá šedá ekonomika, kterou nyní nutí do života samotný stát svými politikami.

Čísla jsou ohromující. Od začátku roku 2026 vzrostl objem hotovosti v oběhu o 1,56 bilionu rublů. To je nejvýraznější nárůst od dob pandemie koronaviru. V květnu lidé vybrali v hotovosti dalších 550 miliard rublů (cca 148 miliard Kč). Celková hotovost držená mimo bankovní systém dosáhla 19 trilionů rublů, což je meziroční skok o 17,5 procenta.

Experti varují před hlubokou krizí důvěry

Není to jen o úspoře daní. Je to o přežití a strachu. Aleksander Abramow, vedoucí laboratoře analýzy institucí a finančních trhů na Ruské prezidentské akademii národního hospodářství a veřejné správy (RANHiGS), upozorňuje, že návrat k papírovým penězům signalizuje ztrátu důvěry v celý platební systém.

„Pokud budou problémy s konektivitou přetrvávat, poptávka po hotovosti bude dál růst,“ říká Abramow. Souhlasí s ním i jeho kolega Jewgienij Gorjunow, vedoucí laboratoře měnové politiky na Institutu Gajdara pro ekonomickou politiku. Ten vidí v dlouhodobých výpadcích internetu hlavní hnací sílu tohoto procesu. Lidé prostě nemohou riskovat, že jim při nákupu zboží selže aplikace.

V lednu 2026 se z bankovního systému vyparilo podle různých odhadů mezi 1,1 až 1,6 bilionu rublů. Byla to reakce na masivní blokace účtů a strach z dalšího oslabování rublu. Lidé si uvědomili, že peníze na účtu nejsou jejich, dokud je nemají fyzicky v ruce.

Rozpočet na hraně propasti

Pro federální rozpočet je tento vývoj katastrofou. Stát přichází o miliardy rublů, které by jinak slétly do kas. A ty kas jsou prázdné. Za první pololetí roku 2026 dosáhl schodek federálního rozpočtu téměř 5,73 bilionu rublů (zhruba 75 miliard dolarů). To odpovídá 2,5 procenta hrubého domácího produktu.

Kreml již v dubnu vyčerpal plánovaný limit na zadlužování a od té doby jede naplno na dluh. Příjmy z ropy a plynu, které byly tradičním pilířem financování války, klesají kvůli mezinárodním sankcím, nižším cenám surovin Urals a útokům ukrajinských dronů na rafinerie. Produkce benzínu klesla o čtvrtinu, na pouhých 85 tisíc tun denně.

Předseda Ruské účetní komory Boris Kovalčuk přiznal, že skutečné příjmy za rok 2026 mohou být o 2,1 bilionu rublů nižší než původně plánováno. Je to propast, kterou nelze snadno zasypat. Válka se poprvé od roku 2022 dostala přímo do peněženek obyvatel a do rozpočtových tabulek ministerstev.

Historie se opakuje: Panika z let 2022 a 2025

Toto není prvníkrát, co se Rusové uchylují k hotovosti. Připomeňme si března 2022, kdy po zahájení plnoměříské invaze na Ukrajinu nastala panika. Lidé hromadně vybíjeli úspory ze strachu před inflací a pádem rublu. Tehdy centrální banka musela zvyšovat klíčovou sazbou na rekordních 20 procent.

I v roce 2025 docházelo k eskalaci. Polský deník Rzeczpospolita tehdy informoval, že Ministerstvo financí připravilo novelu zákona, která měla dát prezidentovi Vladimir Putin neomezený přístup k prostředkům občanů. Reakce byla okamžitá – lidé přestali ukládat cizoměnové prostředky v bankách.

Nyní, v létě 2026, se tyto trendy spojují do jednoho celku. Technická nestabilita, daňový tlak a geopolitická nejistota vedou k tomu, že se Rusko stává zemí hotovosti. A pro stát, který potřebuje transparentní finance k financování války, je to smrtelný problém.