Pohádkové kontrakty v cyklistice: Vyvolávají astronomické platy novou rozdělenou realitu pelotonu?

Peloton pod drobnohledem: Když jedni berou miliony a druzí živí rodinu bokovkou

Už dávno neplatí, že vrcholoví cyklisté tvoří jednotnou sociální skupinu, která dýchá za tým v jedné řadě v hotelovém autobuse. V posledních letech se mezi profesionálními jezdci začínají rozevírat nůžky ohledně výše kontraktů. Špičkoví borci ze slavné Tour de France nebo šampioni jarních klasik podepisují pohádkové kontrakty na miliony eur za sezónu. Zatímco jména jako Tadej Pogačar, Mathieu van der Poel nebo Primož Roglič dostávají luxusní platy, jejich domestici často balancují na hranici finanční jistoty.

O co tu jde? Největším trhákem poslední doby je extrémní růst mezd několika cyklistických superstar. Sponzoři touží mít v týmu globální tváře, mediální zájem roste a peníze proudí těm, kteří dokážou vítězit nebo přinášet publicitu. Smlouvy s odměnami v řádech desítek milionů korun za sezónu si ale může dovolit jen zlomek jezdců.

Pětihvězdičkoví lídři a "běžný provoz". Co to dělá s cyklistikou?

Podíváme-li se pod pokličku pelotonu, většina jezdců je na tom zcela jinak než slavní tahouni. Pro drtivou většinu mladých profesionálů je realitou základní plat kolem 40 tisíc eur ročně, u žen je to často ještě méně. Mnozí musejí přivydělávat reklamními spoluprácemi nebo pracovat ve volném čase. Rozpory jsou viditelné: kdo má vyhrát etapu, dostává nejen větší motivační bonusy a lépe nastavené zázemí v týmu, ale často i oddělený přístup trenérů či lékařů.

Všechno to má logické následky. Boj o místa v týmech houstne, role "pěšáka" je stále méně atraktivní. Mladí závodníci, kteří neudělají brzký průlom, často končí kariéru dřív, než se skutečně rozvine. Naopak lídři posilují svůj vliv a jejich týmové okolí je ochotné přizpůsobit taktiku i své ambice jejich výsledkům a osobnímu byznysu.

Ptáte se, co s cyklistikou udělají pohádkové kontrakty v dlouhodobém horizontu? I v F1 nebo fotbale známe podobné příběhy: pár megastars, spousta procesních hráčů na pozadí. Rozdíly v motivaci a vztazích už však v pelotonu cítit jsou. Nejde jen o peníze, ale i o vyčerpání během tří týdnů v úniku a o to, zda je daná úloha pořád fér.

Kluby a agenti to dobře vědí – proto se množí krátkodobé smlouvy, větší obrat týmů na trhu a také hlasitější debaty o tom, jak by mohla vypadat férovější dělba prostředků mezi hvězdami a těmi v zákulisí. Zatím se však zdá, že trend směřuje ke stále silnější hvězdě a slabší základně. Otázka je, jak dlouho to cyklistický svět udrží, než ztratí rozmanitost i mladé talenty.