Chybí miliarda korun na platy v justici: Soudci i úředníci bez zaručené mzdy

Na platy v justici chybí stovky milionů korun — a tisíce zaměstnanců soudů dnes neví, jestli vůbec dostanou zákonné minimum. Tuto skutečnost 27. listopadu 2025 předložil kandidát ANO na ministra spravedlnosti Jeroným Tejc prezidentu Petru Pavlovi během jednání, které mělo být o budoucnosti justice, ale skončilo výčtem finančních propadů. Podle Tejce je v návrhu rozpočtu ministerstva spravedlnosti na rok 2025 chybějících přes miliardu korun: 620 milionů na administrativu, 150 milionů na soudce a další prostředky na IT systémy. A to všechno při tom, že dnes bohužel tisíce zaměstnanců na soudech nemají ani zaručenou mzdu. To není jen problém výpočtů — to je porušení ústavního závazku.

Ústavní soud zrušil zmrazení platů soudců

Stejný den, kdy Tejc varoval před katastrofou, rozhodl Ústavní soud České republiky, že dočasné restrikce soudcovských platů pro rok 2025 jsou neústavní. Základní plat soudce byl stanoven na 121 685 Kč — to je zvýšení o pouhých 0,6 % oproti loňsku. Pro soudce, kteří mají přes 20 let zkušeností, to znamená skoro žádný nárůst. Ústavní soud uvedl, že takové opatření není odůvodněno žádnými výjimečnými okolnostmi a nebylo součástí širšího, rovnocenného úsporného plánu pro celý státní aparát. Rozhodnutí znamená jedno: každý soudce má právo na zpětné doplacení rozdílu mezi tím, co měl dostat, a tím, co mu bylo vyplaceno.

Co je ještě horší — vláda ani parlament nevysvětlili, proč přesně těch 620,3 milionu korun na platy soudců z rozpočtu 30 miliard vymizelo. Neexistuje žádná analýza, žádná představa, jak by to mělo přispět ke konsolidaci rozpočtu. A přitom jde o jednu z nejzákladnějších funkcí státu: spravedlnost.

Odbory stávkují, úředníci odešli

Administrativní pracovníci soudů už v květnu a říjnu 2025 stávkovali. Zdálo se, že to byl konec — ale nebyl. Vláda zatím nepřijala žádné systémové řešení. Odboráři se 24. října 2025 dohodli s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení průměrného platu zaměstnanců okresních a krajských soudů o pět tisíc korun. Z toho 2 100 Kč mělo jít do nenárokových, motivačních složek — ale nikdo neví, jestli se to vůbec stane. Zástupkyně odborů Šafrová řekla: „Určitě se v příštím roce ještě několikrát sejdeme, dokud to nevyřešíme.“

Co se týče státních zástupců, kteří dostávají 90 % platu soudce, ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) připravilo návrh, podle něhož jejich platy vzrostou o 13,3 %. Žalobci s patnáctiletou praxí by tak měli mít přes 161 000 Kč měsíčně. To zní dobře — ale když si představíte, že zapisovatelka na okresním soudu v Plzni vydělává 26 000 Kč, tak je to jen další nesmysl. Je to jako kdyby v nemocnici lékař dostal 20 % nárůst, ale sestra, která ho celý den podporuje, zůstane na minimální mzdě.

Politici se zbohatují, soudci ne

Zatímco soudci a úředníci bojují o základní důstojnost, prezident Petr Pavel má v návrhu rozpočtu na rok 2025 zvýšení příjmu z 36 000 Kč na přes 383 000 Kč měsíčně. To je více než desetinásobek. Vrcholní politici dostanou zvýšení o 5 % — o něco více než soudci, ale mnohem méně než příjem prezidenta. A přitom v Česku je přibližně 3 000 soudců a více než 1 000 státních zástupců — desetkrát více lidí, kteří rozhodují o životech, než je celá vláda spolu s prezidentem.

Tomáš Foldyna z pořadu Dimun na Info.cz to shrnul perfektně: „S uznáním mluví o navýšení rozpočtu na platy administrativy, nicméně upozorňuje na klíčový problém: Jedná se o rozpočet na platy administrativy, nikoliv garanci nárokových složek.“ Což znamená — nejsou zaručeny ani základní platy, jen nějaké „motivační“ bonusy, které se mohou zrušit kdykoliv.

Proč to vůbec vzniklo?

Toto není náhoda. Je to důsledek desetiletí, kdy se o spravedlnosti mluvilo jen jako o „nákladové položce“. Když se v roce 2013 zrušila prémie pro soudce, když se v roce 2017 zastavilo automatické přizpůsobování platů inflaci, když se v roce 2020 zavedla „zamrazená platová tabulka“ — všechno to bylo pod záštitou „úspor“. Ale nezaměřovalo se to na náklady na vedení státu, ale na ty, kteří ho spravují. A teď se to vrátí jako bolestivá výplata — lidé nevěří, že spravedlnost funguje. A když nevěří, že soudce dostane spravedlivý plat, nevěří ani v jeho rozhodnutí.

Ústavní soud již dříve rozhodl, že soudci by mohli získat až 7 % nárůst platu v roce 2025, pokud podají žaloby o dorovnání k trojnásobku průměrné mzdy. A co když se to stane? Co když všichni soudci zažádají o doplnění? Vláda by musela najít miliardy — a to v době, kdy už teď chybí stovky milionů.

Co je další krok?

Tejc řekl, že jeho priority jsou svoboda slova, boj proti násilné trestné činnosti a digitalizace justice. To je krásně znějící program. Ale bez platu nemá žádný soudce sílu na zápisník, bez platu nemá žádná zapisovatelka sílu na práci, bez platu nemá žádný státní zástupce sílu na odvahu. Bez platů nemá justice žádnou důstojnost. A bez důstojnosti nemá stát žádnou legitimaci.

Co se stane, když se v lednu 2026 stávka nezastaví? Když se zapisovatelky odhlásí? Když se soudní úředníci přesunejí do bank nebo do policii? Kdo bude zapisovat případy násilí? Kdo bude vydávat příkazy k zatýkání? Kdo bude rozhodovat o tom, kdo je vinný a kdo ne?

Je to otázka nejen financí. Je to otázka existence státu.