Rusko nepřestává hýbat děním doma ani v zahraničí. Od válek přes energetickou politiku až po hokej nebo hackerské útoky – málokterá země má tak výrazný dopad na každodenní události, které sledujeme v médiích. O čem se v souvislosti s Ruskem teď nejvíc mluví? Držíme tě v obraze, ať už tě zajímá vliv sankcí, ruská ekonomika, politické změny, nebo vojenské kroky.
Politika v Rusku není žádná nuda. Vladimir Putin upevňuje moc a opozice to nemá jednoduché. Prezidentské volby sice bývají předvídatelné, ale čas od času překvapí. Západní země, včetně Česka, pozorně sledují, kam se Rusko posouvá a jak jeho kroky ovlivní bezpečnost a život v Evropě. Někdo se obává, někdo doufá – ale přehlídnout to prostě nejde.
Ekonomika v Rusku zažívá těžké časy. Po ruské invazi na Ukrajinu přišly tvrdé sankce – omezený export, propad rublu a snížení příjmů státního rozpočtu. To vše dopadá na běžné Rusy, firmy, zahraniční partnery i ceny energií na světových trzích. Jsi zvědavý, proč platíš víc za plyn nebo benzín? Často za to může právě Rusko.
Ruská armáda a válka patří k nejhledanějším tématům. Konflikt na Ukrajině posunul způsob, jakým vnímáme vlastně celou východní Evropu. Dopady už dnes pociťují i Češi, ať už jde o trh s energií, uprchlíky nebo politickou diskuzi v českém parlamentu. Rusko v tom hraje hlavní roli.
Nejde jen o zbraně a politiku. Ruská společnost se proměňuje, přibývá cenzury, exodus vzdělaných lidí sílí. Kyberprostor se stal dalším bojištěm – ruské hackery zná celý svět. Kdo sleduje dění na internetu, ten ví, jaký mají vliv na volby nebo kritickou infrastrukturu. Zajímá tě, jak funguje propaganda a omezený přístup k informacím v Rusku, nebo co si dnes myslí běžní ruští občané? Náš přehled ti ukáže různé pohledy i související příběhy.
Pokud tě zajímají souvislosti, fakta, silné příběhy a autentické informace bez zbytečných filtrů, jsi tu správně. Tato stránka přináší to, co se kolem Ruska skutečně děje – jasně, přímo a bez cenzury.
Pokrovsk v Donbasu čelí masivnímu tlaku ruské armády, která využívá infiltrační týmy a tisíce vojáků k vyčerpaní ukrajinské obrany. Sabotážní skupiny pronikají do města a ukrajinské jednotky zatím brání úplnému dobytí. Analytici varují, že bez posil může město padnout do dvou měsíců.
Polský soud poslal Ukrajince Serhije S. na osm let za plánování sabotáží ve prospěch Ruska. Chystal zapálit americkou továrnu a působil ve skupině s dalšími podezřelými, které polské úřady podezírají z rozvracení infrastruktury. Úřady podobné aktivity tvrdě trestají.
Donald Trump při setkání s německým kancléřem Friedrichom Merzem šokoval výrokem, že by bylo lepší nechat Ukrajinu a Rusko bojovat, než hned zasahovat. Merz naopak tlačil na tvrdší postup vůči Moskvě. Jednání se točila i kolem NATO, sankcí a obchodních vztahů.
Ukrajina a Rusko v Istanbulu dojednaly výměnu zajatců, během které se k oběma stranám vrátilo už 307 vojáků. Jedná se o první fázi širší dohody, která má přivést domů až 1000 lidí z každé strany. Vývoj značí ojedinělý krok k jednání v jinak napjatých vztazích.
Kaliningrad se musí vyrovnat s nedostatkem elektřiny poté, co Litva zastaví export elektřiny kvůli sporu o ceny. Kaliningradské plynové elektrárny mají nižší kapacitu než je poptávka, a hrozí nedostatek energie. EU upozorňuje na možné sankce, pokud Rusko nevyřeší problémy s transitními spory.
Czech Ambassador to NATO Jakub Landovský has highlighted the geopolitical loss for Russia with Sweden joining NATO. He stressed that Sweden’s membership will bolster NATO’s capabilities, especially in the Baltic region, marking a significant strategic setback for Russian interests. Landovský emphasized the strengthened unity within NATO and the enhanced collective defense against external threats.
NATO pozastavilo smlouvu o konvenčních silách v Evropě (CFE) poté, co Rusko definitivně odstoupilo od dohody. CFE smlouva měla za cíl omezit počet konvenčních zbraní v Evropě. NATO důrazně odsoudilo tento krok a vyjádřilo obavy ohledně destabilizace evropské bezpečnosti. Aliance slíbila sledovat situaci a podniknout nezbytné kroky na ochranu svých členů.