Připomínka 25. výročí vstupu České republiky do NATO se zaměřuje na historický kontext a diplomatické úsilí, které tento významný krok umožnily. Alexandr Vondra, klíčový vyjednavač, vzpomíná na to, jak ruský prezident Boris Jelcin nebyl proti rozšíření NATO, ale zisk podpory české veřejnosti byl obtížný úkol. Článek vyzdvihuje důležitost tohoto kroku v roce 1999 a jeho geopolitické důsledky.
Článek představuje video a přepis projevu prezidenta Václava Havla při příležitosti vstupu České republiky do NATO. Havel zdůraznil význam členství pro zajištění bezpečnosti, stability a integrace České republiky do evropských a globálních struktur, oslavující 25. výročí vstupu 12. března 1999.
Německý ministr obrany Boris Pistorius vyjádřil obavy, že by Rusko mohlo napadnout zemi NATO v následujících pěti až osmi letech. V rozhovoru uvedl, že Německo se musí připravit na takový scénář kvůli rostoucí produkci zbraní a munice v Rusku. Situace zdůrazňuje důležitost vojenské připravenosti mezi členskými státy NATO.
NATO pozastavilo smlouvu o konvenčních silách v Evropě (CFE) poté, co Rusko definitivně odstoupilo od dohody. CFE smlouva měla za cíl omezit počet konvenčních zbraní v Evropě. NATO důrazně odsoudilo tento krok a vyjádřilo obavy ohledně destabilizace evropské bezpečnosti. Aliance slíbila sledovat situaci a podniknout nezbytné kroky na ochranu svých členů.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský usiluje o to, aby diplomat David Konecký zastával post českého velvyslance při NATO, který je momentálně pod jurisdikcí Ministerstva obrany. Tento krok je součástí Lipavského širšího úsilí o posílení zapojení České republiky v NATO a jeho politiky zabezpečení státu.
15. února 2024 se v Bruselu konalo setkání ministrů obrany členských zemí NATO. Hlavními tématy byly posilování obranných schopností aliance a pokračující podpora Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Ministři jednali o strategických iniciativách na zlepšení kolektivní obrany NATO, modernizaci vojenských schopností a dlouhodobé podpoře Ukrajiny.