Švédsko se přiblížilo členství v NATO poté, co turecký parlamentní výbor schválil jeho přistoupení. Nyní čeká na souhlas Maďarska. Tato procedura trvá od května 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Případné přistoupení Švédska by posílilo NATO o technologicky vyspělou armádu a strategickou polohu, což zdůrazňují i vrcholní představitelé NATO a Švédska.
Alex Švamberk v článku vyzdvihuje klíčovou roli NATO v zajišťování bezpečnosti a stability členských států. Přesvědčivě vyvrací názor, že NATO je agresivním paktem, a zdůrazňuje potřebu konsenzu všech členských zemí pro zahájení operací. V článku se také zmiňuje o prohlášení Emmanuela Macrona z roku 2019 o mozkové smrti NATO, což Švamberk považuje za nesprávný úsudek, neboť dosud nedošlo k jeho naplnění.
Česká republika se stává hostitelem neformálního setkání ministrů zahraničí NATO, které proběhne v Praze na konci května 2024. Toto významné jednání slaví jak 25 let českého členství v NATO, tak 75 let od založení samotné aliance. Setkání má klíčovou úlohu pro posílení NATO a ukazuje na význam Prahy v historii aliance, zejména s ohledem na dřívější summity NATO, které zde proběhly.
Připomínka 25. výročí vstupu České republiky do NATO se zaměřuje na historický kontext a diplomatické úsilí, které tento významný krok umožnily. Alexandr Vondra, klíčový vyjednavač, vzpomíná na to, jak ruský prezident Boris Jelcin nebyl proti rozšíření NATO, ale zisk podpory české veřejnosti byl obtížný úkol. Článek vyzdvihuje důležitost tohoto kroku v roce 1999 a jeho geopolitické důsledky.
Praha se stává dějištěm napjatého setkání ministrů zemí V4, zaměřující se na rozpory ohledně agresivní politiky Ruska vůči Ukrajině. Přes existující neshody jdou hlavy států do rozhovorů s cílem upevnit vzájemné vztahy a spolupráci.