Zahraniční politika je čím dál víc vidět v každodenním dění. Stačí se podívat, jak vstup Švédska do NATO mění polohu celé aliance, nebo jak česká vláda balancuje mezi bezpečností a aktivní rolí v EU. O zahraniční politice se nemluví jen ve složitých obdobích; zasahuje do běžného života, ovlivňuje naše bezpečí, ceny i pohled na svět.
Vztahy mezi státy teď nejsou jednoduché. Například Česko je už čtvrtstoletí v NATO a pořád hledá, kde může být slyšet. Téma bezpečnosti je u nás v posledních letech v kurzu – nejen kvůli ruské agresi na Ukrajině, ale i kvůli debatám o aliančních závazcích. Na nedávné setkání ministrů zahraničí v Praze se sjeli politici z celého světa a jednali o otázkách, které můžou ovlivnit běžné lidi víc, než si myslíme.
Ptáte se, proč je vůbec důležité sledovat zahraniční politiku? Když třeba Turecko oddaluje vstup Švédska do NATO, může to mít vliv i na bezpečnost celé Evropy. Když čeští politici tlačí na posilování vztahů s EU, někdo se bojí, že přijdeme o svůj hlas. Jsou to konkrétní rozhodnutí, která určují, jestli stát bude hrát první ligu, nebo jen sedět na střídačce.
NATO se postupně rozšiřuje a jeho obranná strategie se mění podle aktuálních hrozeb. Nejde o nějaký vzdálený pakt, co se nás netýká. Členství v alianci znamená jistotu, že v případě problému máme silné spojence. Ale taky to znamená, že musíme být aktivní a neschovávat hlavu do písku. Když totiž státy jako Česká republika nejsou slyšet, rozhodují o nich jiní.
Zajímá vás, jaké jsou nejpalčivější otázky teď? V Praze se řešilo i napjaté setkání Visegrádské skupiny, kde se státy neshodnou v postoji k Rusku a podpoře Ukrajiny. Každá dohoda, každé rozdělení názorů má dopad na to, jak nás vnímají ve světě a jakou roli chceme hrát my sami.
Zprávy 24 Hodin vám přináší průběžné aktualizace, analýzy i pohledy zasvěcených lidí přímo ze srdce politického dění. Zaměřujeme se nejen na velké aliance a mezinárodní smlouvy, ale i na zákulisní jednání, která často určí směr dalších let. Nečekejte nudné prohlášení úředníků – nabízíme srozumitelné zpravodajství a aktuální informace, díky kterým zůstanete v obraze, ať jde o velká rozhodnutí nebo nečekané zvraty na mezinárodní scéně.
Naše kategorie Zahraniční politika je tu proto, aby vám pomohla pochopit, co se děje v Evropě i za jejími hranicemi. Rychle, jasně a bez složitostí. Zprávy, které mají smysl. Sledujte nás a zjistíte, jak může světová politika ovlivnit i váš vlastní život.
Premiér Petr Fiala klade důraz na evropskou bezpečnost a spojence, ale podle kritiků riskuje, že Česko kvůli spoléhání na EU ztrácí vlastní hlas ve světě. Nová koncepce zahraniční politiky do roku 2025 zdůrazňuje alianční spolupráci, avšak přehlíží rozšíření vztahů mimo bezpečnostní oblast a mimo EU.
Švédsko se přiblížilo členství v NATO poté, co turecký parlamentní výbor schválil jeho přistoupení. Nyní čeká na souhlas Maďarska. Tato procedura trvá od května 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Případné přistoupení Švédska by posílilo NATO o technologicky vyspělou armádu a strategickou polohu, což zdůrazňují i vrcholní představitelé NATO a Švédska.
Alex Švamberk v článku vyzdvihuje klíčovou roli NATO v zajišťování bezpečnosti a stability členských států. Přesvědčivě vyvrací názor, že NATO je agresivním paktem, a zdůrazňuje potřebu konsenzu všech členských zemí pro zahájení operací. V článku se také zmiňuje o prohlášení Emmanuela Macrona z roku 2019 o mozkové smrti NATO, což Švamberk považuje za nesprávný úsudek, neboť dosud nedošlo k jeho naplnění.
Česká republika se stává hostitelem neformálního setkání ministrů zahraničí NATO, které proběhne v Praze na konci května 2024. Toto významné jednání slaví jak 25 let českého členství v NATO, tak 75 let od založení samotné aliance. Setkání má klíčovou úlohu pro posílení NATO a ukazuje na význam Prahy v historii aliance, zejména s ohledem na dřívější summity NATO, které zde proběhly.
Připomínka 25. výročí vstupu České republiky do NATO se zaměřuje na historický kontext a diplomatické úsilí, které tento významný krok umožnily. Alexandr Vondra, klíčový vyjednavač, vzpomíná na to, jak ruský prezident Boris Jelcin nebyl proti rozšíření NATO, ale zisk podpory české veřejnosti byl obtížný úkol. Článek vyzdvihuje důležitost tohoto kroku v roce 1999 a jeho geopolitické důsledky.
Praha se stává dějištěm napjatého setkání ministrů zemí V4, zaměřující se na rozpory ohledně agresivní politiky Ruska vůči Ukrajině. Přes existující neshody jdou hlavy států do rozhovorů s cílem upevnit vzájemné vztahy a spolupráci.