Volební věk – vše, co potřebujete vědět

Když mluvíme o volební věk, minimálním věku, při kterém občan získává právo volit i být volen. Známý také jako právo volit, je klíčovým stavebním kamenem demokratického systému. Souvisí úzce s volebním právem, právem občana účastnit se volby a volit své zástupce i s kandidátním věkem, minimálním věkem, od kterého může osoba kandidovat do veřejných funkcí. Další související pojem je volební účast, mírou zapojení voličů do konkrétního hlasování, která odhaluje, jaký dopad mají nastavené věkové limity na celkovou legitimitu výsledků. volební věk tedy nejen stanoví, kdo může hlasovat, ale i ovlivňuje širší dynamiku volební participace.

Právní rámec a konkrétní věkové limity v ČR

V českém právním řádu je stanoven základní volební věk na 18 let – od tohoto věku má každý občan právo volit do Poslanecké sněmovny, Senátu, komunálních orgánů i do Evropského parlamentu. Pro kandidaturu do Poslanecké sněmovny je nutný věk 21 let, do Senátu 40 let a do městské či obecní rady opět 18 let. Tyto limity vznikly z historického kompromisu mezi potřebou politické zralosti a inkluzí mladých občanů. V posledních letech však politické strany a občanské iniciativy zkoumají možnost snížení volebního věku na 16 let, což by mohlo rozšířit volební účast mladých lidí a podpořit jejich politickou gramotnost.

Historické příklady v Evropě ukazují různé přístupy: v Rakousku a Německu lze volit od 16 let, v Británii a Nizozemsku je to 18 let. Studie z roku 2023 (český výzkumný ústav) ukázaly, že v zemích s nižším volebním věkem roste povědomí o politice u mladých obyvatel a jejich dlouhodobá loajalita k demokracii se zvyšuje. Na druhou stranu skeptici varují před nedostatečnou životní zkušeností a rizikem populismu. Debata o kandidátním věku se pak soustředí na to, zda mladší kandidáti dokážou přinést čerstvé nápady, nebo zda by mohli podkopat odbornou odbornost parlamentu.

Ročník 2025 přináší první velké testy – sněmovní volby se konají 3. a 4. října a s nimi i otázka, jaký dopad bude mít současná legislativa na volební účast různých věkových skupin. První průzkumy naznačují, že mladí voliči (18‑24) jsou stále nejméně aktivní, i když jejich podíl na celkové populaci roste. To dává prostor pro změny v kampaních, které by mohly zdůraznit důležitost hlasování už v raném věku.

V následujícím seznamu najdete články rozebírající konkrétní témata – od historických změn volebního věku, přes srovnání evropských modelů, až po aktuální dopady na volby 2025. Ponořte se do detailů a zjistěte, jaký vliv má volební věk na demokratické procesy a co to může znamenat pro vás.