Když slyšíte úřad proti dezinformacím, pravděpodobně si představíte státní agenturu, která sleduje internet a odhaluje nepravdy. Úřad proti dezinformacím je vládní instituce zaměřená na identifikaci, analýzu a potírání neověřených či zavádějících informací v českém veřejném prostoru. Také se mu říká OPD a jeho hlavní úkol je chránit demokratický dialog před manipulací.
Jedním z klíčových nástrojů, na který se OPD spoléhá, je Fact‑checking, systematický proces ověřování pravdivosti tvrzení publikovaných v médiích a na sociálních sítích. Fact‑checking poskytuje konkrétní data, která umožňují čtenářům rychle zjistit, zda je zpráva pravdivá, zkreslená nebo úplně vymyšlená. Díky tomu se zvyšuje informační gramotnost, schopnost rozpoznat kvalitní zdroje a kriticky posoudit obsah informací celé populace. OPD tak nejen odhaluje dezinformační kampaně, ale také učí veřejnost, jak se bránit.
V praxi OPD monitoruje sociální sítě, platformy jako Facebook, Twitter, Instagram a TikTok, kde se často šíří neověřené informace. Analýza dat odhalí virální příspěvky, které dosahují vysokého dosahu během několika hodin. Poté úřad připraví veřejný výstup, často ve formě krátkého videa nebo textového rozbřesku, a sdílí ho přes vlastní kanály i spolupracující média. Tento proces je podpořen mediální analýzou, hloubkovým zkoumáním vzorců šíření a motivací tvůrců dezinformací, které pomáhají pochopit, kdo stojí za falešným obsahem a proč.
OPD úzce spolupracuje s vládní regulací, právním rámcem, který stanovuje povinnosti pro poskytovatele digitálních služeb a média. Například na základě zákona o boji proti dezinformacím mohou platformy odstranit nebo označit nepravdivý obsah během 24 hodin po upozornění. Úřad také poskytuje odborné poradenství novinářům, aby se vyhnuli neúmyslnému šíření nepodložených informací. Tato kooperace vytváří efektivní ekosystém, kde se každá část – od technické kontroly až po vzdělávání veřejnosti – doplňuje.
V posledních měsících OPD řešil řadu aktuálních případů, které se objevily v našem seznamu článků: falešná zpráva o výsledcích voleb, nepravdivé spekulace o sportovních přestupech a dokonce i neověřené tvrzení o zdravotním riziku. Každý z nich byl podroben fakt‑checkingu, doplněn analýzou sociálního dosahu a zveřejněn v podobě srozumitelného vysvětlení. Tím se podařilo zabránit dalšímu šíření a zároveň ukázat, jak rychle může úřad reagovat na nově vznikající hrozby.
Jak vidíte, úřad proti dezinformacím kombinuje technické sledování, odborný fact‑checking, vzdělávací programy a právní nástroje. Díky tomu poskytuje komplexní ochranu proti šíření nepravd, pomáhá občanům rozpoznávat spolehlivé zdroje a podporuje transparentní mediální prostředí. Níže najdete výběr článků, kde se můžete podívat na konkrétní příklady jeho práce a zjistit, jaké metody byly použity k odhalení různých typů dezinformací.
Daniel Krutý (Hnutí Generace) podpořil snížení volebního věku na 16 let a navrhl úřad proti dezinformacím; STAN i odborníci mají k návrhu různé názory.