Smlouva o konvenčních silách: Co znamená a proč je tak důležitá?

Smlouva o konvenčních silách v Evropě bývá zkracovaně označovaná jako CFE. Možná jste o ní už slyšeli, ale v médiích se o ní mluví hlavně tehdy, když jde do tuhého mezi NATO a Ruskem. Tahle dohoda se přímo týká tanků, letadel, děl a jiných klasických zbraní v Evropě – tedy přesně toho, co rozhoduje o vojenské síle států.

Proč vlastně vznikla? Po konci studené války měly skoro všechny evropské státy strach z možného vojenského konfliktu. Tisíce tanků podél hranic dávaly tušit, že jeden špatný pohyb může znamenat pořádný problém. Proto byla v roce 1990 podepsaná smlouva, která jasně omezila, kolik těchto těžkých zbraní smí který stát mít. Nestavěla se naivně na důvěru – naopak, počítalo se s kontrolami přímo na místě.

Během let ovšem zjistíte, že tahle smlouva prošla pár drsnými krizemi. Některé státy tvrdí, že protistrana nedodržuje, co slíbila. Došlo i na odchod Ruska, což všechny dohody dost znejistilo. Bez jasných pravidel narůstá i v Evropě nejistota. Jen se podívejte, jak to vypadá po anexi Krymu nebo ve východní Ukrajině – zbraní v regionu spíš přibývá.

Pro české čtenáře není tahle smlouva téma z učebnice dějepisu. Ovlivňuje i nás. Když se na společných hranicích hromadí technika, jde o bezpečnost celé střední Evropy, ať už je v Praze v tu chvíli klid nebo ne. Mimochodem, i v posledních letech se česká armáda i odborníci účastnili vlastních kontrol na základě této smlouvy i dalších inspekcí.

Že jde o pouhou formalitu? Ne tak docela. Omezení konvenčních sil znamená méně napětí, menší riziko náhodných incidentů a víc peněz na zdravotnictví místo dalších tankových brigád. Když smlouva v některé zemi padne pod stůl, obrací se trochu i kormidlo celé bezpečnostní politiky. Sledujte tuhle stránku a neunikne vám žádný nový vývoj. Ať už nová jednání, nebo aktuální horké zprávy přímo z vojenských inspekcí či summitu NATO – najdete tu jasná fakta i názory expertů, které mají reálný základ.