Nejmenší měsíc — co to znamená a proč je to zajímavé
Věděl jste, že některé měsíce mají velikost menší než městský vrakoviště? Termín „nejmenší měsíc“ obvykle označuje přirozené satelity, které mají jen pár stovek metrů až pár kilometrů v průměru. Nejsou to kulaté planety, ale drobné kameny obíhající kolem větších těles — planet i asteroidů.
Pro laiky může být překvapením, že „měsíc“ nemusí být velký jako náš Měsíc. Hranice mezi asteroidem a měsícem je často jen v tom, jestli těleso obíhá jiné těleso. To otevírá prostor pro stovky velmi malých lunárních těles v naší sluneční soustavě.
Kde najdeme nejmenší měsíce?
Nejmenší měsíčky se vyskytují nejčastěji v těchto místech: kolem velkých planet s prstenci (Saturn, Jupiter), kolem asteroidů v hlavním pásu a jako doprovod Marsu. Typicky jde o fragmenty po srážkách nebo zachycené objekty.
Příklady: asteroid Ida má svůj malý měsíc Dactyl, Mars obíhají menší Phobos a Deimos a Saturn má v prstencích drobné měsíčky, které vznikly nebo se skrývají v hustém materiálu prstence. Mnohé z těchto objektů mají rozměry jen několik set metrů až několik kilometrů.
Jak se detekují a měří?
Nejsou to věci, které uvidíte obyčejným dalekohledem. Většinu malých měsíců objevily kosmické sondy a velká pozemní observatoře s citlivými kamerami. Metody zahrnují přímé snímkování, analýzu pohybu prstenců (u Saturnu) a zákryty hvězd těmito tělesy.
Měření velikosti vychází z jasnosti, albeda (jak těleso odráží světlo) a z dostupných snímků. U nejmenších objektů často mluvíme o odhadech, protože prostorové rozlišení snímků bývá omezené.
Prakticky to znamená: amatérsky nepozorujete nejmenší měsíčky. Pokud se o ně zajímáte, sledujte výsledky misí (Cassini, Galileo, Juno) a novinky z observatoří — ty objevují nové malé měsíce pravidelně.
Proč jsou tyto drobné měsíčky pro vědu důležité? Skrývají informace o vznikajících prstencích, kolizích a dynamice sluneční soustavy. Krátce řečeno, učí nás, jak se systémy vyvíjejí po srážkách a jak vznikají větší měsíce.
Chcete-li sledovat aktuální objevy, hledejte zprávy o nových satelitech u Saturnu a Jupiteru nebo oznámení o měsíčcích kolem asteroidů. Vědecké týmy také často publikují katalogy nově objevených malých satelitů.
Máte-li další otázky o konkrétním „nejmenším měsíci“, napište název tělesa. Rád vysvětlím, jak byl objeven a co o něm dnes víme.
Růžový úplněk nad Českem: Nejmenší měsíc roku rozjasnil noční oblohu
Nad Českou republikou zazářil v noci z 12. na 13. dubna 2025 tzv. růžový úplněk – nejmenší úplněk roku. Měsíc byl v apogeu, tedy nejdál od Země, a na obloze působil menší než v jiných měsících. Astronomové a fotografové napříč republikou zaznamenali jeho jedinečný vzhled.