Evropu teď trápí bezpečnost víc než kdy dřív. Hrozby přicházejí od východu, západu i z vlastního dvorku. Stačí nahlédnout do dění na Donbasu, kde Pokrovsk čelí ruským útokům a infiltračním jednotkám. Podle analytiků může město padnout do dvou měsíců, pokud Ukrajina rychle neposílí obranu. V bezpečnostních otázkách už dávno nehraje roli jen armáda, ale i soudy, tajné služby nebo kyberochrana.
Poslední roky jsme svědky toho, jak se Rusko snaží ovlivnit stabilitu celého regionu nejen vojensky, ale třeba i přes sabotážní skupiny v Polsku. Tam například padlo odsouzení Ukrajince, který plánoval útok na americkou továrnu. Polská vláda dává jasně najevo, že podobné akce nebudou tolerovány. Vysoké tresty jsou signálem i pro ostatní státy v regionu.
Bezpečnost se ale neřeší jen na frontové linii. V západní Evropě to jsou zase extremistické symboly na stadionech nebo veřejných akcích. Incidenty s nacistickými pozdravy v pražském Edenu ukazují, že hrozba extrémismu není mrtvá ani v mírových časech. Odpovědí je důkladné vyšetřování a přísná pravidla, která mají zabránit návratu podobných jevů. Německo a další silné státy reagují ostrou kritikou i tlaky na domácí svazy, aby žádné projevy nenávisti netolerovaly.
Důležitou roli ve stabilitě Evropy má i politika podpory protestních hnutí v postsovětských republikách. Kazachstán a jeho prezident Tokajev vidí v protestech hrozbu, která, jak tvrdí, přišla zvenčí. V roce 2022 tak státy CSTO poprvé v historii vyjely „pomáhat“ s potlačením demonstrací. Tenhle postup ovlivňuje postoj dalších postsovětských států, které teď speciálně sledují, co se děje na Ukrajině i v Rusku.
Evropská bezpečnost dnes závisí taky na právních institucích. Velké kauzy, jako je případ sportovních dotací v Česku, nejsou jen právním problémem – mají i vliv na důvěru lidí v systém. Soudy proto zkoumají takové aféry opravdu detailně, někdy i opakovaně, aby nikdo nemohl říct, že šlo o politickou objednávku.
Monitorování těchto otázek je práce i pro novináře. Díky nonstop aktualizacím na Zprávy 24 Hodin víte, co se děje v Evropě, i v případech, kde média jinde mlčí. Sledujte s námi aktuální bezpečnostní témata a mějte přehled dřív, než hrozby dorazí k vašim dveřím.
NATO pozastavilo smlouvu o konvenčních silách v Evropě (CFE) poté, co Rusko definitivně odstoupilo od dohody. CFE smlouva měla za cíl omezit počet konvenčních zbraní v Evropě. NATO důrazně odsoudilo tento krok a vyjádřilo obavy ohledně destabilizace evropské bezpečnosti. Aliance slíbila sledovat situaci a podniknout nezbytné kroky na ochranu svých členů.